18 C 386/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14.078,18 Kč s příslušenstvím, skutkově zdůvodněno, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 10. 1. 2020. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 25. 1. 2021 [číslo] soud zjistil, že téhož dne byla provedena kontrola odběrního místa na adrese [adresa], bylo zjištěno, že v odběrném místě byl prováděn neoprávněný odběr za stavu, kdy v uvedeném odběrném místě byla uvedeného dne za přítomnosti PČR přerušena dodávka elektřiny. Z faktury [číslo] ze dne 23. 2. 2022, splatné dne 16. 3. 2022, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala vzniklou škodu neoprávněným odběrem ve výši 39.603, 28 Kč. Z upomínky Ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ve výše uvedeném odběrném místě soud zjistil, že výpočet byl proveden dle vyhlášky č. 82/2011 Sb., celkem částkou 28.087, platby za příkon 393,30 Kč a za náklady spojené se zjišťováním a přerušením neoprávněného odběru 11.122,32 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť zde je právní povinnosti žalované k náhradě škody, která žalobkyni vznikla v důsledku protiprávního jednání žalované – neoprávněného odběru elektřiny v předmětném odběrném místě. Výše škody pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to dle provedeného výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem, jak uvedeno shora. Výši úroku z prodlení soud stanovil dle § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši, a to za období prodlení žalované s plněním jeho peněžitého závazku k náhradě škody, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za dva úkony po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř.