20 C 213/2022-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 10. 2022 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 9.522,05 Kč s příslušenstvím. 2. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi obchodní společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 5. 9. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8.592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18.592 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.328 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 5. 11. 2020. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 6.838,01 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3.477,95 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3.360,06 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 11.753,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 6.522,05 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 5.231,94 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 5. 11. 2020. Ode dne 6. 11. 2020 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 6. 6. 2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žádnou částku a dlužná částka činí ke dni podání žaloby 9.522,05 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku č. I. tohoto rozsudku. 3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud má v dané věci a to ze smlouvy o úvěru, výpisu z účtu o poskytnutí jistiny úvěru, obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem, předžalobní upomínkou za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobce ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) se žalovaným zavřel dne 5. 9. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté době splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, s účinností ke dni 6. 6. 2022 má soud za prokázaný přechod pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný, který o postoupení pohledávky byl vyrozuměna, neuhradil žádnou částku. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jaký se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovaným na základě jejího řádného postoupení) nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši – převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.