20 C 27/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1.Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. 2.Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovaným dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] ve znění dodatků [číslo] [číslo] [číslo] kterou byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplácel tak, jak se k tomu zavázal v úvěrové smlouvě. Žalobce proto prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Splatnost závazků nastala ke dni [datum]. Celková dlužná částka činila ke dni podání žaloby [částka], kterou žalovaný přes výzvu žalobce ze dne [datum] neuhradil. 3.Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). 4.Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. <b><i>5.Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b></i> <b><i>6.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b></i> <b><i>7.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b></i> 8.Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků v dohodnutých splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané či zákonné lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný této povinnosti nedostál, byla mu uložena rozhodnutím soudu. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 9.Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto postupem dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který ve věci procesně úspěšný nebyl. Náklady pokračování - [anonymizováno] - [spisová značka] řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši [částka], náhradu jiných nákladů řízení žalobce nepožadoval. Náhrada nákladů řízení je splatná rovněž v běžné třídenní lhůtě.