20 C 60/2022-22 — Okresní soud v Karlových Varech

Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v souvislosti s vyšetřením a hospitalizací žalovaného dne [datum] na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobcem. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobcem. Při vyšetření byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu. Náklady na vyšetření a hospitalizaci žalovaného činily [částka] dle ceníku žalobce. Žalovanému byla tato částka stanovena listinou a to„ vyúčtováním úhrady za pobyt v záchytné stanici včetně osobního účtu pacienta ze dne [datum]“, kterou žalovaný převzal dne [datum]. Žalovaný dluh žalobci nezaplatil a je v prodlení s úhradou dluhu dosud. Žalobce vyzýval žalovaného dopisem svého zástupce ze dne [datum] k dobrovolné úhradě dluhu (před podáním žaloby). Soud dospěl k právnímu závěru: Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly (ustanovení § 89e odst. 1 věty prvé zákona č. 65/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů - právní předpis účinný v době vyšetření a hospitalizace žalovaného), v daném případě tedy hradí náklady žalovaný. Žalovanému byly náklady pobytu na protialkoholní záchytné stanici žalobcem v souladu s jeho ceníkem řádně vyfakturovány. Protože svou platební povinnost ve výši [částka] žalovaný (dosud) nesplnil, uložil mu tuto povinnost soud. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dluhu, přísluší žalobci úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění náhrady nákladů za vyšetření a hospitalizaci (dle faktury). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši [částka] (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a sepis a podání žaloby) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka] splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.