9 C 237/2020-684 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 8. 2020 domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu nemovitých věcí (dále jako„ pozemky“ či v jednotlivém případě„ pozemek“) ve vlastnictví státu uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku (žalobkyně se původně domáhala i dalších dvou pozemků, ohledně kterých však bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby). Žalobkyně uvedla, že je na základě celkem 20 správních rozhodnutí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jako„ zákon o půdě“). Co se týče nároku za pozemky odňaté v době nesvobody právním předchůdcům žalobkyně, o kterých rozhodla žalovaná, že nebudou žalobkyni podle zákona o půdě vydány, tak žalovaná nesprávně stanovila charakter pozemků podle jejich označení v identifikaci parcel ze dne 17. 12. 1992, v důsledku čehož tyto pozemky nesprávně ocenila, a proto k datu podání žaloby eviduje restituční nárok žalobkyně v nesprávné výši. Žalobkyně se od roku 2006 účastnila veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou. Do veřejných nabídek náhradních pozemků se přihlásila žalobkyně celkem 6x v období let 2006 - 2012, kdy se snažila za svůj restituční nárok získat náhradní pozemky, ale pouze v některých případech byla úspěšná. Žalovaná opakovaně adekvátně nereagovala na výzvy žalobkyně k řádnému ocenění jejího nároku, přestože jí byla nejméně od roku 2008 známa dobová územně plánovací dokumentace odůvodňující přecenění nároku žalobkyně. Žalovaná ignoruje skutečnost, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně byly sice evidované jako zemědělské, nicméně byly určeny pro výstavbu a je třeba je jako takové ocenit. Žalovaná ke dni podání žaloby evidovala restituční nárok žalobkyně v záporné výši - 10,60 Kč (pozemky určené k zastavění byly oceňovány dle dobové územně plánovací dokumentace pouze jako„ role“), zatímco podle znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala na své náklady vypracovat, činí její restituční nárok částku 1.071.254 Kč. Žalovaná svévolně přenáší na žalobkyni břemeno správného ocenění jejího nároku a brání žalobkyni v možnosti domoci se vydání náhradních pozemků ve veřejných nabídkách. Další přihlášky žalobkyně do veřejných nabídek jsou z důvodu nesprávného ocenění jejího nároku předem odsouzeny k nezdaru a další aktivita žalobkyně ve veřejných nabídkách je zbytečná. Již jenom toto jednání žalované je vůči žalobkyni svévolné a diskriminační a žalobkyni nezbývá, než podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalované. Žalobkyní vybrané náhradní pozemky (původních šest pozemků) v hodnotě celkem 541.285 Kč jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě žalované. V podrobnostech soud odkazuje na žalobu. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně neprokázala svoji dostatečnou aktivitu při účasti ve veřejných nabídkách náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou, stejně tak neprokázala, že by se žalovaná vůči ní chovala svévolně, liknavě, či diskriminačně. Žalovaná nesouhlasí s oceněním restitučního nároku žalobkyně podle znaleckého posudku předloženého žalobkyní. Žalovaná v průběhu soudního řízení přecenila restituční nárok žalobkyně a nově vychází z jeho hodnoty ve výši 147.510,18 Kč. Žalovaná rovněž zpochybňuje převoditelnost některých žalobkyní požadovaných náhradních pozemků. V podrobnostech soud odkazuje na písemná vyjádření žalované v průběhu řízení. Soud v dané věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Soud učinil provedeným dokazováním následující skutková zjištění: Žalobkyně je právní nástupkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a tedy oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o půdě na základě celkem 20 správních rozhodnutí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, což je mezi účastnicemi řízení nesporné. Ke dni tohoto rozhodnutí evidovala žalovaná u žalobkyně restituční nárok v celkové výši 147.510,18 Kč (viz přehled nároků oprávněné osoby na č.l. 514 – 515 spisu). Žalobkyně si nechala u znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], zpracovat znalecký posudek [číslo] ze dne 4. 2. 2020, jímž byla stanovena administrativní cena restitučního nároku žalobkyně podle podílů právních předchůdců žalobkyně na pozemcích odňatých jim v době nesvobody na celkovou částku 1.071.254 Kč (po odpočtu uspokojeného nároku žalobkyně) v souladu s ustanovením § 28a zákona o půdě dle ustanovení § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (viz znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] jako příloha č. 10 žaloby). K námitkám žalované znalkyně vypracovala dodatek č. 1 k tomuto znaleckému posudku a také vyjádření k námitkám žalované, jehož přílohou je i protokol o výslechu znalkyně před Okresním soudem Praha – západ ve věci sp. zn. 36 C 241/2020 (viz dodatek na č.l. 200 – 220 spisu a vyjádření na č.l. 387 – 402 spisu). Z dodatku č. 1 ze dne 5. 8. 2021 ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] který nechala vypracovat žalovaná, je zřejmé ocenění všech pozemků odňatých právním předchůdcům žalobkyně administrativní cenou ve výši 12.146.697,33 Kč (viz znalecký posudek a jeho dodatek na č.l. 562 – 674 spisu). Jelikož je žalobkyně dědičkou podílů jejích právních předchůdců v celkové výši 1/18 k celku předmětných pozemků, činí její restituční nárok podle tohoto dodatku ke znaleckému posudku částku ve výši 674.816,50 Kč. Byť byl tento znalecký posudek včetně jeho dodatku vypracován pro účely jiného soudního řízení a primárně za účelem stanovení výše restitučního nároku jiné oprávněné osoby (paní [jméno] [příjmení]), nespatřuje soud nic, co by bránilo jeho využití i v tomto řízení, neboť jak žalobkyně, tak paní [jméno] [příjmení], odvozují svůj restituční nárok od stejné skupiny právních předchůdců a v obou případech se jedná o stejný soubor pozemků, které byly jejich právním předchůdcům odňaty. Celkem šesti žádostmi v rozmezí let 2006 – 2012 uplatnila žalobkyně spolu s dalšími oprávněnými osobami svůj restituční nárok ze správních rozhodnutí shora uvedených na vydání náhradních pozemků, když s těmito žádostmi byla částečně úspěšná (viz žádosti jako přílohy č. 15 – 20 žaloby). Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně zaslala žalované předžalobní výzvu a současně ji vyzvala dopisem ze dne 13. 5. 2020 k řádnému ocenění restitučního nároku s ohledem na skutečnost, že část odňatých pozemků byla v době přechodu na stát určena k zastavění (viz výzva jako příloha č. 21 žaloby). Žalovaná na žádost reagovala negativními stanovisky, k nimž žalobkyně žalované zaslala repliku (viz korespondence účastníků jako přílohy č. 22 a 23 žaloby). Z částečného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 20 C 99/2020-874 ze dne 26. 11. 2020 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 27 Co 27/2021-1093 ze dne 8. 4. 2021, částečného rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 18 C 13/2020-476 ze dne 3. 11. 2020 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 39/2021-683 ze dne 28. 4. 2021 a z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. 20 C 27/2020-317 ze dne 1. 2. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 19 Co 97/2021-376 ze dne 8. 7. 2021 bylo zjištěno, že všechny tyto soudy co do základu aprobovaly nároky paní [jméno] [příjmení] na nahrazení projevu vůle žalované s převodem náhradních pozemků, přičemž paní [jméno] [příjmení] je oprávněnou osobou ve shodném právním postavení jako žalobkyně, neboť jejich restituční nároky jsou odvozeny od stejné skupiny jejich právních předchůdců (viz rozsudky na č.l. 329 – 372 spisu). Žalobkyně si zvolila (po částečném zastavení řízení) celkem čtyři náhradní pozemky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, v návaznosti na znalecké posudky na ocenění náhradních pozemků předložené žalovanou je hodnota tří z nich mezi účastnicemi řízení nesporná, sporným je pouze ocenění pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] (viz protokol o jednání ze dne 8. 9. 2021 na č.l. 324 a násl. spisu). Co se týče důkazů provedených k otázce převoditelnosti jednotlivých náhradních pozemků na žalobkyni, tak budou zmíněny níže v části odůvodnění týkající se převoditelnosti náhradních pozemků. Podle § 11a odst. 1, 14 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, t