9 C 251/2022-29 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 7. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 19.372 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná uzavřeli ve dnech 21. 8. 2017, 23. 5. 2020 a 13. 6. 2020 ústní smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě poskytl žalobce žalované zápůjčku v celkové výši 19.372 Kč. Ohledně vrácení zápůjčky nebylo mezi účastníky nic ujednáno, žalobce proto smlouvy o zápůjčce vypověděl dopisem ze dne 26. 4. 2021, s účinností ke dni 21. 6. 2021. Žalovaná k datu podání žaloby žalobci přes výzvu jeho zástupce neuhradila celkovou částku ve výši 19.372 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobce jako věřitel uzavřel ve dnech 21. 8. 2017, 23. 5. 2020 a 13. 6. 2020 se žalovanou jako dlužníkem ústní smlouvy o zápůjčce, na základě kterých žalobce zapůjčil žalované částku v celkové výši 19.372 Kč. Peníze byly žalované poskytnuty ve formě úhrady závazků žalované na nájemném a telekomunikačních službách (prokázáno výpisem z účtu žalobce a příjmovými pokladními doklady). Ohledně vrácení zápůjčky nebylo mezi účastníky nic ujednáno, žalobce proto smlouvy o zápůjčce vypověděl dopisem ze dne 26. 4. 2021, s účinností ke dni 21. 6. 2021 (viz dopis ze dne 26. 4. 2021 včetně vrácené zásilky). Žalovaná byla zástupcem žalobce vyzvána ke vrácení zápůjčky (prokázáno výzvou k plnění ze dne 30. 6. 2021 včetně vrácené zásilky). Žalovaná k datu podání žaloby dluží žalobci částku ve výši 19.372 Kč. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou tři ústní smlouvy o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 a násl. občanského zákoníku. Těmito smlouvami se žalobce zavázal zapůjčit žalované částku v celkové výši 19.372 Kč. Žalobce žalované částku 19.372 Kč poskytl ve formě úhrady závazků žalované na nájemném a telekomunikačních službách, čímž své povinnosti z uzavřených smluv splnil. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smluv nesplnila, neboť zapůjčenou částku ve výši 19.372 Kč žalobci přes výpověď smluv a výzvu zástupce žalobce nevrátila. Vzhledem k tomu byla žalované stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vrátit žalobci zápůjčku ve výši 19.372 Kč a zaplatit příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.700 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 7.600 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.