9 C 310/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 8. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 24.500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 2.500 Kč. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5. 5. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč, která měla být spolu s poplatkem ve výši 9.000 Kč (představujícím kapitalizovaný smluvní úrok) splacena do 3. 8. 2020. Žalovaný po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky žalobci ani zčásti nevrátil. Žalovaný k datu podání žaloby žalobci neuhradil celkovou částku ve výši 24.000 Kč, poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč a kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 2.500 Kč. V důsledku prodlení žalovaného požaduje žalobce rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 24.000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobce jako zapůjčitel uzavřel dne 5. 5. 2020 se žalovaným jako vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku 15.000 Kč. Peníze byly žalovanému vyplaceny po podpisu smlouvy převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 9.000 Kč (představujícím kapitalizovaný smluvní úrok) do 3. 8. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami a výpisem z účtu žalobce). Žalovaný přes upomínku žalobce a přes výzvu zástupkyně žalobce žalobci nic z dlužné částky nezaplatil (prokázáno upomínkou a výzvou k plnění ze dne 27. 7. 2022 včetně podacího archu). Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 a násl. občanského zákoníku Touto smlouvou se žalobce zavázal zapůjčit žalovanému částku 15.000 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal tuto částku žalobci vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.000 Kč (představujícím kapitalizovaný smluvní úrok) do 3. 8. 2020. Žalobce žalovanému částku 15.000 Kč vyplatil převodem na účet žalovaného, čímž svoji povinnost z uzavřené smlouvy splnil. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť zapůjčenou částku včetně jejího příslušenství žalobci nevrátil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením zápůjčky, vznikl žalobci podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 2.500 Kč, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Dále vznikl žalobci dle smlouvy o zápůjčce nárok na zaplacení poplatku za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu byla žalovanému stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vrátit žalobci zápůjčku s příslušenstvím a zaplatit příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovanému byla ke splnění těchto povinností dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.060 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 900 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.260 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.