9 C 64/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodné obohacení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že dne 28. 12. 2018 zaslal nedopatřením právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 20.000 Kč. Platba byla provedena bez právního důvodu a žalovaný se proto na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Zástupce žalobce vyzval žalovaného ke vrácení dlužné částky. To žalovaný neučinil, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 20.000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že dne 28. 12. 2018 zaslal [anonymizováno] nedopatřením na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 20.000 Kč. Platba byla provedena bez právního důvodu a žalovaný se proto na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Zástupce žalobce vyzval žalovaného ke vrácení dlužné částky. To žalovaný neučinil, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 20.000 Kč (viz potvrzení o provedené platbě ze dne 28. 12. 2018, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a výzva ze dne 16. 5. 2021 včetně podacího lístku). <b>Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</b> V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl oprávněným a důvodným, proto mu vyhověl. Žalobce (který se stal věřitelem žalovaného na základě řádného postoupení pohledávky) prokázal, že se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil, když nevrátil žalobci omylem poukázanou částku ve výši 20.000 Kč, k čemuž byl povinen podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když získal na úkor žalobce majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V důsledku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vznikl žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil do současné doby, byla mu stanovena rozhodnutím soudu a k jejímu splnění byla žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8.786 Kč, představující zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 800 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za tři úkony právní služby po 1.900 Kč (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 7, § 8, § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění a tři paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. I v tomto případě byla ke splnění povinnosti žalovanému stanovena běžná třídenní lhůta (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.), platební místo k rukám advokáta mu bylo stanoveno dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.