9 C 73/2022-50 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 5. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1.500 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že jelikož žalovaný dne 4. 5. 2021 použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce a nevykázal se na výzvu kontrolního orgánu platnou jízdenkou, byla mu uložena kontrolním orgánem žalobce povinnost zaplatit výše uvedenou částku jako smluvní pokutu. Žalovaný ji však doposud nezaplatil. Podáním doručeným soudu dne 14. 1. 2022 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1.487,38 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1.500 Kč od 5. 5. 2021 do 20. 8. 2021 ve výši 8,25 % p.a., neboť tuto částku včetně příslušenství žalovaný žalobci uhradil dne 20. 8. 2021. Soud proto řízení podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 věty prvé o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I. rozsudku). Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 4. 5. 2021, že se žalovaný při kontrole provedené pracovníky žalobce ve voze tramvaje linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný dlužnou částku, která představuje přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč tak, jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy, přes výzvu žalobce do podání žaloby nezaplatil. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného včetně přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Dle § 49 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky dopravce. Podle Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy článku 8 odst. 4 je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, pokud není přirážka cestujícím uhrazena na místě. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce, aniž by se na výzvu kontrolního orgánu žalobce prokázal platným jízdním dokladem, a že povinnost uloženou mu kontrolním orgánem žalobce zaplatit přirážku k jízdnému dosud v plné výši nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovanému, jako cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla při kontrole pověřenou osobou žalobce dle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, bylo žalobě v rozsahu po částečném zastavení řízení vyhověno jak co do jistiny představované nezaplacenou částí přirážky k jízdnému, jejíž výše odpovídá čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy a nepřesahuje částku uvedenou v § 37 odst. 6 citovaného zákona, tak co do úroku z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovanému byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. Pro chování žalovaného (úhrada části dluhu po podání žaloby) byl částečně vzat zpět návrh, který byl podán důvodně a žalovaný je proto povinen hradit náklady řízení žalobce. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.