10 C 39/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 50 253,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal, nesplnil však své povinnosti splácet tento úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 55 972 Kč, kterou žalovaný neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 50.000 Kč, s výší RPSN 28,74 %, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách odpovídajícím minimálně 5% dlužné částky; součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný poprvé čerpal úvěr dne [datum] a následně prostřednictvím platební karty postupně čerpal peněžní prostředky tak, že ke dni [datum] dlužil právní předchůdci žalobkyně částku 48 718, 64 Kč na jistině. Dle výpisu z úvěrového účtu ke smlouvě, žalovaný splátky přes upomínky nehradil řádně, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila, tj. dopisem z [datum] od smlouvy odstoupila k [datum], vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 50 253,88 Kč sestávající z dlužných splátek, nesplacené jistiny, poplatků, smluvní pokuty. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem z [datum] Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu. 6. V souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s úvěrovými podmínkami od smlouvy odstoupil, prohlásil úvěr za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť pohledávka byla na žalobkyni postoupena. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 498,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 011 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 253,88 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.