12 C 112/2023-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 50.090,27 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 11.09.2021 obsahující též ujednání o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 900 Kč včetně 17,90 % obchodního úroku p.a. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, zaplatil pouze splátky za měsíc říjen 2021 až září 2022, v říjnu 2022 zaplatila jen 11 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne 14.12.2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v té době ve výši 53.540,03 Kč nejpozději do 23.12.2022 pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 11.09.2021 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: vedení běžného účtu a sjednání úvěru ve výši 50.000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50.000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami ve výši 900 Kč včetně 17,90 % obchodního úroku. 5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná zaplatila pouze splátky za měsíc říjen 2021 až září 2022, v říjnu 2022 zaplatila jen 11 Kč 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 14.12.2022 soud zjistil, že prohlásila celý dluh žalované za splatný a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v té době ve výši 53.540,03 Kč nejpozději do 23.12.2022 pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. a nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši 1.500 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.604 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.004 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.