12 C 145/2022-108 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobci se žalobou domáhají zřízení věcného břemene k tíži pozemků ve vlastnictví žalované výše ve výrocích rozsudku uvedených, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat vodovodní potrubí a vodovodní přípojku, dále spočívající v právu vést, provozovat a udržovat kanalizační potrubí a žumpu. 2. Žalobci v žalobě a v podáních ze dne 03.07.2022, 23.03.2023, 03.04.2023 uvedli tyto právně významné skutečnosti: 1/ Žalobci se považují za vlastníky liniových staveb vedených pod povrchem, a to vodovodního potrubí a vodovodní přípojky, vedoucí přes pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, do staveb: a) do zemědělské stavby bez č. p. na pozemku p. č. st. [číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve společném jmění žalobců a b) do nezkolaudované stavby ve společném jmění žalobců stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované. 2/ Žalobci se považují za vlastníky liniové stavby vedené pod povrchem, a to kanalizačního potrubí, které vede po pozemku p. [číslo] po pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, na pozemek p. č. st. [číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve společném jmění žalobců a vedoucí z nezkolaudované stavby ve společném jmění žalobců postavené na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, do žumpy umístěné na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalobce a). 3/ V období od září do listopadu 2013 bylo bez vědomí a souhlasu na pozemcích ve vlastnictví žalované uvedených v odst. 1 a 2 výše vybudováno vodovodní potrubí, vodovodní přípojka a vedení kanalizačního potrubí. Tyto liniové stavby postavil původně otec žalobce na základě ústního zplnomocnění žalobců, jakožto "faktický realizovatel" těchto staveb, a to za tím účelem, aby mohla být zkolaudována stavba ve společném jmění žalobců uvedená v odst. 1, 2 výše na rodinný dům a tato mohla být řádně obvyklým způsobem užívána. Bez vodovodní a kanalizační přípojky není možné stavbu zkolaudovat a řádně užívat. 4/ Žalobcům nebylo vydáno povolení příslušného stavebního úřadu k přestavbě stodoly na rodinný dům. 5/ Žalobci a) bylo vydáno stavebním úřadem v Teplé stavební povolení ze dne 16. 2. 2000 na [anonymizována tři slova] [část obce] [anonymizováno] V roce 2013 byla stavba před dokončením, včetně všech sítí - voda, kanalizace, elektřina, a v polovině roku 2014 byla podána žádost na stavební úřad v [obec] na legalizaci změny stavby a jejího účelu podle stavebního zákona a to: změna stavby "Přístavba stodoly " na "Rodinný dům" [obec], [část obce] [anonymizováno] [příjmení] mohlo dojít k povolení změny stavby, vyzval stavební úřad žalobce, aby zažádali o dodatečné povolení těchto liniových staveb u příslušného stavebního úřadu. Žalovaná odmítla svůj souhlas udělit a namítla neoprávněnost těchto staveb. Pokud by stavba vodovodního potrubí, vodovodní přípojky či kanalizace a žumpy byla odstraněna, nemohli by žalobci bez vody a kanalizace zemědělskou stavbu shora uvedenou využívat a nechat zkolaudovat a užívat stavbu shora uvedenou. Správní řízení ve věci povolení změny stavby vedené stavebním úřadem v [obec] je přerušeno a čeká se na rozhodnutí soudu v této věci. 3. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, potvrdila, že vodovodní přípojka i kanalizační potrubí byly vybudovány na jejích pozemcích bez jejího souhlasu a vědomí. Žalovaná dále uvedla, že žalobci namísto přístavby stodoly, na což měli stavební povolení ze dne 16.12.2000, ve skutečnosti vybudovali rodinný dům. [ulice] povolení na přístavbu stodoly neuvažovalo s ohledem na charakter stavby s jejím připojením na vodovod a kanalizaci. Vodovodní přípojka i kanalizace ke stavbě žalobců mohou být zřízeny přes pozemky žalobců a nemusí tak omezovat práva vlastníků sousedních pozemků. Žalovaná se proto ve správním řízení domáhá jejich odstranění. 4. Soud v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí a s poukazem na ust. § 99 odst. 1 o.s.ř. účastníky informoval, že při rozhodování ve věci vyjde z ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (viz rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 4461/2015), který upravuje právní režim vypořádání neoprávněných staveb. V tomto ustanovení je zakotven princip vypořádání tak, že na prvním místě je třeba uvažovat o odstranění stavby, na druhém místě o přikázání stavby za náhradu vlastníku pozemku, pokud je to účelné a vlastník s tím souhlasí, a na třetím místě uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřízením za náhradu věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva. K tomu soud poukázal na odbornou komentářovou literaturu ze zdroje: Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 790 – 769, kde se uvádí, že žalobu na vypořádání neoprávněné stavby může podat vlastník pozemku, žalovaným je vlastník neoprávněné stavby (nikoliv tedy např. její nájemce). Také vlastník neoprávněné stavby se může domáhat žalobou úpravy vztahů, uvedené v § 135c odst. 3, zejména může podat návrh na zřízení věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (R 32/2002). Pokud soud dospěje k závěru, že podmínky pro zřízení věcného břemene nejsou splněny, neboť namístě by byl postup podle § 135c odst. 1, 2, návrh vlastníka stavby zamítne. Při volbě způsobů vypořádání je třeba vycházet z pořadí, v jakém zákon vypočítává jednotlivé způsoby vypořádání neoprávněné stavby, a z principů, na nichž je založeno občanské právo, které poskytuje ochranu tomu, do jehož práv bylo bez právního důvodu zasaženo, proti tomu, kdo takto do práva zasáhl. Soud účastníky informoval, že v tomto kontextu přihlédne k ust. § 6 odst. 1 o.z., které stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. V odst. 2 téhož ustanovení se stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, a že nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. K tomu soud poukázal na odbornou komentářovou literaturu ze zdroje: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 44 – 50, kde se uvádí, že ustanovení § 6 odst. 2 téměř doslovně v první větě vyjadřuje zásadu„ nemo turpitudinem suam allegare potest“, která zakazuje, aby někdo měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Na roveň nepoctivému jednání se řadí protiprávní činy a protiprávní stavy, které někdo buď vyvolal, anebo je sice nevyvolal, ale má nad nimi kontrolu. Druhý odstavec § 6 je tedy opačnou stranou mince: zatímco v prvním odstavci se obecně ukládá každému povinnost poctivosti, druhý odstavec stanovuje, že z vlastní nepoctivosti nikdo nemůže mít prospěch. Jde tedy o projev korigující funkce zásady poctivosti; v souladu s tím se jednání, jímž se někdo snaží těžit z vlastní nepoctivosti, počítá mezi případy zneužití práva. Tato zásada byla součástí českého právního řádu již před nabytím účinnosti současného občanského zákoníku (viz NS 29 Cdo 4476/2016 a judikaturu tam citovanou). Její kodifikací tedy nedošlo k žádné změně právního stavu. Soud s poukazem na shora uvedené účastníkům sdělil, že ve věci je možné rozhodnout pouze na základě tvrzení žalobců, aniž by muselo být ve věci prováděno dokazování. 5. Žalobci na žalobě setrvali, poukázali na e-mail z 27. 12. 2011 a dopis z 28. 10. 2014, ze kterých je patrné, že vodovodní přípojku vybudoval v minulosti otec žalobce a) a žalované s tím, že měla sloužit pro všechny zúčastněné, s čímž byli všichni zúčastnění srozuměni, a proto se nemůže ze strany žalobců jednat o zneužití práva. Již v roce 2014 se ve zmiňovaném dopise hovořilo o tom, že stodola bude přebudována na rodinný dům. 6. Žalovaná setrvala na zamítnutí žaloby a zopakovala, že nikdy nedala souhlas s vybudováním vodovodní přípojky a kanalizačního potrubí na svých pozemcích, taktéž ani s přestavbou stodoly na rodinný dům. 7. Soud ve věci neprováděl dokazování a věc právně posoudil na základě tvrzení žalobců obsažených v odst. 2 tohoto odůvodnění. 8. S poukazem na shora již uvedený právní názor NS v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 (publikovaném ve Sbírce rozhodnutí pod č. Rc 58/2018) soud v souladu s ust. § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 01.01.2014 vycházel při posouzení věci z právní úpravy vypořádání neoprávněné stavby zakotvené v ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, neboť vodovodní přípojka a kanalizační potrubí byly vybudovány v období od září do listopadu 2013. Z tvrzení žalobců nezpochybněného žalovanou je patrné, že tyto stavby byly vybudovány na pozemcích ve vlastnictví žalované bez jejího vědomí a souhlasu. Bylo třeba zvažovat, zda je při vypořádání neoprávněné stavby na místě postup dle odst. 3 ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31.12.201