13 C 105/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 46.878,50 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 17.9.2007, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání dle ust. § 115a o.s.ř. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách z 17.9.2007 ve spojení s dodatkem ze dne 19.6.2014 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) zřídit a vést pro žalovaného běžný korunový účet a dále poskytnout žalovanému čerpání peněžních prostředků z běžného korunového účtu až do výše debetního zůstatku ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. 4. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 5.6.2021 soud zjistil, že z důvodu opakovaného porušení smluvních povinností prohlásila úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni 3.6.2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 92.005,69 Kč do 21.6.2021. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Z výzvy k plnění soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu před podáním žaloby. Dle nesporného tvrzení zůstala nezaplacena částka 46.878,50 Kč (po započtení částečných plnění žalovaného). 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Soud učinil tento první závěr: 9. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 12. Podle usn. § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 13. V souladu s citovanými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, který zanikl plněním toliko z části, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši (včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení). Aktivní legitimace žalobkyně ohledně žalobou uplatněného nároku je dána, neboť žalobkyně se na základě smlouvy o postoupení pohledávky stala věřitelem žalovaného. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4054 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1876 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46.878,50 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 378 Kč.