13 C 181/2023-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky z titulu nesplnění povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. KTK/211233 [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 25.11.2015, kdy vznikl jednáním žalovaného nepovolený debet na účtu žalovaného vedeném právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný nedodržel smluvní podmínky a nevrátil ve sjednaných lhůtách čerpané finanční prostředky, proto právní předchůdce žalobkyně rozhodl o zesplatnění úvěru k datu 1.7.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.12.2021 postoupil právní předchůdce žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Dle § 115a o.s.ř. bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání. 4. Soud učinil na základě předložených listin tento skutkový závěr: 5. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne 25.11.2015 smlouvu o úvěru č. KTK/211239 [číslo], podle které poskytl žalovanému kontokorentní úvěr s limitem 10.000 Kč. Žalovaný však smluvní ujednání neplnil, překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání kontokorentu. Právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil, rozhodl o zesplatnění úvěru k datu 1.7.2020, což sdělil žalovanému v dopise ze dne 30.6.2020 a současně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 32 605,50 Kč do 20.7.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.12.2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Přes předžalobní výzvu ze dne 22.02.2023 žalovaný ničeho nezaplatil. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěrový rámec, žalovaný čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr zesplatnil, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tj. vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku ve smluvené výši, úroku z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy dle § 1813 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným, je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., 142 a o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1305 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 500 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b) téže vyhlášky, jakož i DPH z těchto nákladů, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu žaloby se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nesplaceného úvěru), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech. Nelze tak přisvědčit žalobkyni ohledně té skutečnosti, že by nebylo na místě aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť doplnění konkrétní skutečnosti ohledně data uzavření smlouvy, důvodu zániku smlouvy, výši dlužné částky, je právě a jen doplněním individualizačních údajů do jinak typizované (formulářové) žaloby. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.