13 C 349/2023-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou z 19.9.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 15 540,29 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodl na základě listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a) o.s.ř.. 4. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] z 30.5.2022 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek [právnická osoba] (právní předchůdce žalobkyně) poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného splatit čerpaný úvěr včetně sjednaného úroku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 653 Kč, za podmínek uvedených v rámcové smlouvě, v obchodních podmínkách, při RPSN 36,89 %. Žalovaný dle výpisu z úvěrového účtu čerpal peněžní prostředky, splátky nebyly hrazeny řádně přes upomínky, úvěr se stal splatným k 17.4.2023, na základě oznámení banky, s výší pohledávky 18 998,92 Kč sestávající z neuhrazené jistiny, úroků, úroků z prodlení, ppoplatků. [příjmení] dne 30.5.2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky. Žalovaný ničeho nezaplatil přes předžalobní výzvu. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr, žalovaný čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. [příjmení] využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr zesplatnila, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, žalobkyně se postoupením pohledávky stala věřitelem žalovaného, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tj. vyhověl žalobě co do žalované částky jistiny, tak i co do úroku ve smluvené výši, úroku z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku. Soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy dle § 1813 a násl. občanského zákoníku. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., 142 a o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b) téže vyhlášky, jakož i DPH z těchto nákladů, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu žaloby se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nesplaceného úvěru), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech. Nelze tak přisvědčit žalobkyni ohledně té skutečnosti, že by nebylo na místě aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť doplnění konkrétní skutečnosti ohledně data uzavření smlouvy, důvodu zániku smlouvy, výši dlužné částky, je právě a jen doplněním individualizačních údajů do jinak typizované (formulářové) žaloby. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.