14 C 106/2023-16 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobu domáhala zaplacení částky 10.106 Kč s příslušenstvím představující náhradu za užívání nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí a výzvami k zaplacení náhrady ze dne 5. 1. 2023 a 22. 2. 2023 s doručenkami a na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem pozemků [parcelní číslo] o výměře 27 m2, ostatní plocha – jiná plocha, p. [číslo] o výměře 151 m 2, ostatní plocha – jiná plocha a p. [číslo] o výměře 244 m2, ostatní plocha – jiná plocha, zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary pro [katastrální uzemí], obec Bochov, okres [okres]. Právo hospodařit s uvedenými nemovitostmi má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaný užíval pozemek p. [číslo] p. [číslo] část pozemku p. [číslo] o výměře 54 m2 v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022, aniž by měl s žalobkyní uzavřenou nájemní smlouvu, žalobkyni za užívání nemovitostí ničeho nehradil. Obvyklé nájemné za užívání předmětných nemovitostí za uvedené období činí 10.106 Kč, t.j. 5.503 Kč). Dopisem ze dne 5. 1. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 10.106 Kč ve lhůtě do 15. 2. 2023, výzva byla žalovanému doručena dne 12. 1. 2023. Dne 22. 2. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému opakovanou výzvu k plnění. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. V daném případě má soud za prokázané, že žalovaný v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022 užíval bez právního důvodu (mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva) předmětné nemovitosti, aniž by žalobkyni za jejich užívání cokoli hradil. Užíváním předmětných nemovitostí bez právního důvodu došlo ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a žalobkyni dle s ust. § 2999 občanského zákoníku vzniklo právo na peněžitou náhradu za užívání ve výši obvyklého nájemného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení požadovaného v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data splatnosti stanoveného v písemné výzvě k zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšné žalobkyni žádné náklady nevznikly, resp. žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu vychází z ust. § § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s ust. § 2 odst. 3 zákona, neboť Česká republika je od placení soudních poplatků osvobozena a poplatková povinnost přechází na neúspěšného účastníka sporu. Soudní poplatek byl stanoven v souladu s položkou 1.1 písm. a) Sazebníku poplatků v částce 1.000 Kč.