15 C 76/2023-10 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 709.814,83 Kč s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 26. 3. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně téhož dne žalovanému poskytla částku 695.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 496,24 Kč a poplatku 5.800 Kč představující náklady spojené s prodlením, které byly naúčtovány dne 30. 10. 2021 ve výši 300 Kč, dne 29. 11. 2021 ve výši 900 Kč a dne 29. 12. 2021 ve výši 900 Kč, dle Ceníku článku 2.4., pojištění úvěru 4 x 909 Kč za měsíce říjen 2021 až leden 2022, 64 Kč za část měsíce únor 2022, vše dle článku 7.1. Úvěrové smlouvy a poníženého smluvního úroku ve výši 11,75% ročně z částky 703.518,59 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, kterými má za prokázaná všechna tvrzení uvedená v žalobě, konkrétně má soud smlouvou o úvěru za prokázané, že tuto podepsali účastníci dne 26. 3. 2021, výpisem z účtu, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 685.297,70 Kč ve prospěch úvěrového účtu [číslo] částku 9.702,30 Kč ve prospěch osobního účtu [číslo] to dne 26. 3. 2021 Kč 9, přehledem splátek, jakou a kdy žalovaný uhradil splátku, rozhodnutím o okamžité splatnosti ze dne 2. 2. 2022, že žalobkyně úvěr zesplatnila. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 26. 3. 2021 žalovanému poskytla celkem částku 695.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách po 10.106 Kč. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení úvěru se smluvním úrokem ve výši 11. 99 % ročně, který žalobkyně v souladu s ust. §122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ponížila na 11,75 % ročně. Rozhodnutím ze dne 2. 2. 2022 žalobkyně zesplatnila zbytek dluhu. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 19. 9. 2022. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 695.000 Kč, který měl vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně sjednaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28.993 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28.393 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.