17 C 120/2021-870 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se na žalované domáhal vypořádání společného jmění, které zaniklo rozvodem manželství. V žalobě uplatňoval k vypořádání nemovitou věc, která je uvedena ve výroku I. tohoto usnesení, a dále uplatňoval vnosy na společný závazek manželů, vzniklý v souvislosti s pořízením předmětné nemovité věci manžely, ze svého výlučného majetku (v posledku získaného v době trvání manželství z dědictví) v celkové výši 951.218 Kč (601.218 Kč na úhradu hypotečního úvěru účastníků a 350.000 Kč na úhradu závazku z půjčky, která sloužila úhradě splátky kupní ceny z kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo nabytí společné nemovité věci). Žalobce navrhoval, aby nemovitá věci byla přikázána do jeho vlastnictví a žalobci bylo uloženo zaplacení vypořádacího podílu žalované s přihlédnutí ke vnosům (úhradám) na společný závazek (vzniklý v souvislosti s vypořádáváním kupní ceny za věc). Následně uplatnil též požadavek na vypořádání částky 50.000 Kč na účtu žalované, která byla použita žalovanou bez souhlasu žalobce v době, kdy účastníci již společně nežili a hospodařili odděleně (jednalo se o částku, která byla ke dni vykázání žalobce ze společné domácnosti účastníků na účtu žalované a která byla ještě v době trvání manželství žalovanou spotřebována).2. Žalovaná se žalobou souhlasila. Neměla námitky proti vypořádání společné nemovité věci (jejímu zahrnutí do společného jmění) a souhlasila též se zohledněním vnosu žalovaného na společný závazek (z hypotečního úvěru), pouze však ve výši 601.218 Kč, rozporovala pak druhý vnos (úhradu na dluh z půjčky, kterou žalobce /údajně/ převzal k úhradě splátky kupní ceny bytu podle kupní smlouvy) ve výši 350.000 Kč. Uvedená část kupní ceny (ve výši 350.000 Kč) byla uhrazena z úspor účastníků a nebyl důvod sjednat k úhradě této splátky kupní ceny půjčku. Žalovaná nesouhlasila s přikázáním nemovité věci (bytu) žalobci a uplatňovala, že byt dlouhodobě užívá a že v bytě s ní bydlí společné děti účastníků (zejména poukazovala na nezletilou dceru účastníků), a tedy nemovitá věc by měla být přikázána jí. Žalovaná nesouhlasila dále s vypořádáním částky 50.000 Kč (uložených na účtu žalobkyně a spotřebovaných po ukončení společné domácnosti účastníků do rozvodu manželství). Žalovaná namítala nedostatečný zájem žalobce o společné děti a omezení žalovaného na strohé plnění vyživovací povinnosti. Uvedená částka byla předmětem běžného hospodaření. Žalovaná dále uplatňovala, že by žalobci neměl být přiznán stejný podíl na vypořádávaném společném jmění jako žalované s ohledem a) na násilí, kterého se žalobce vůči žalované v průběhu manželství dopustil (a pro které byl vykázán ze společné domácnosti; šlo o útoky 31. 12. 2018 a 7. 5. 2019)), b) pro omezený rozsah plnění vyživovací povinnosti ke společnému synu [celé jméno žalobce], c) pro nedostatek kontaktů s nezletilou dcerou [jméno] [příjmení].3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce a žalovaná byli manželé od 17. 6. 2000 do 22. 10. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství z 12. 10. 2020, č.j. 17 C 71/2019-45 (čl. 20).4. Mezi účastníky bylo nesporné, že zaniklé společné jmění manželů nebylo dosud účastníky vypořádáno; jednání účastníků o vypořádání společného majetku nebylo úspěšné. Jednání účastníků je zřejmé z dopisu z 21. 4. 2021 (č.l. 126), aniž by z uvedené listiny bylo možné dovodit důvody pro odchylku od pravidla o náhradě nákladů řízení pro řízení o vypořádání společného jmění (§ 142 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“).5. Mezi účastníky bylo nesporné, že ze společného jmění manželů má být vypořádána bytová jednotku [číslo] v k.ú. [část obce] (s příslušenstvím, tj. včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku). Uvedená bytová jednotka byla pořízena za trvání manželství kupní smlouvou z 6. 6. 2005 za kupní cenu 950.000 Kč (oba manželé vystupovali na straně kupujících). Uvedené skutečnosti vyplývaly z kupní smlouvy (č.l. 10) včetně splatnosti kupní ceny v části 600.000 Kč z úvěru od Českomoravské hypoteční banky, a.s. a v částce 350.000 Kč nejpozději do 30. 11. 2008.6. Mezi účastníky bylo sporné, jaká je obvyklá cena bytové jednotky uvedené v odstavci 5. odůvodnění tohoto rozsudku a k jakému okamžiku má být cena stanovena. S ohledem na změnu judikatury, která upřednostňuje aktuální stav a aktuální obvyklou cenu vypořádávané věci (tj. ke dni soudního rozhodnutí o vypořádání s ohledem na praktické ohledy vazby doby vypořádání a aktuální hodnoty věci), soud vyšel ze znaleckého posudku Ing. Milana Machovce z 30. 7. 2023, č. 2567-42/23 (č.l. 834), který aktuální obvyklou cenu k datu vyhotovení stanovil na částku 2.680.000 Kč. Pokud jde o znalecký posudek téhož znalce z 8. 6. 2022, č. 2475-33/22 (č.l. 214), který se zabýval i cenou ke dni rozvodu manželství (kromě ceny ke dni svého vyhotovení), soud nevyšel, protože v řízení nevyšly najevo mimořádné důvody pro upřednostnění stavu (popř. ceny věci) ke dni rozvodu (popř. ke dni 8. 6. 2022). Jestliže žalovaná upřednostňovala (před zpracováním posudku) cenu ke dni rozvodu (ostatně dle judikatury by se mělo jednat v zásadě o zohledňování stavu věci k různým okamžikům, cena by však měla být v zásadě aktuální s tím, že změny ceny by za určitých okolností mohly mít vliv s přihlédnutím k vystupování účastníků v řízení, spíše by se však projevila v disparitě podílů), vycházela z předpokladu přikázání věci do svého vlastnictví. S ohledem na rozdíl cen ke dni rozvodu manželství a ke dni rozhodnutí o vypořádání (580.000 Kč) nemůže jen dlouhodobé užívání věci žalovanou odůvodnit upřednostnění nižší ceny (ostatně žalovaná by pravděpodobně upřednostnila cenu vyšší, pokud by byla tou osobou, která má vyřešit své budoucí bydlení z vypořádacího podílu na společném jmění). Stejně tak potvrzení realitní kanceláře RECOM Reality s.r.o. (čl. 15 k 5. 3. 2021 na částku 1.850.000 Kč, č.l. 16 k 21. 7. 2021 na částku 2.250.000 Kč) nebylo s ohledem na aktuální znalecký posudek a upřednostnění aktuální obvyklé ceny společné věci podstatné. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že obvyklá cena věci činí ke dni soudního rozhodnutí částku 2.680.000 Kč (a že není důvod pro úvahu o stanovení obvyklé ceny k jinému datu).7. Mezi účastníky bylo nesporné, že účastníci získali prostředky na úhradu části kupní ceny uvedené bytové jednotky (odstavec 5. odůvodnění) od Českomoravské hypoteční banky, a.s. v částce 600.000 Kč, jak je zřejmé ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru z 9. 5. 2005 (č.l. 7); částka kupní ceny podle kupní smlouvy z 6. 6. 2005, zn. NZ 27/ 2005, N 24/2005 (č.l. 10) činila 950.000 Kč, částka 600.000 Kč byla (v souladu se smlouvou) uhrazena z uvedeného hypotečního úvěru, částka 350.000 Kč měla být zaplacena do 30. 11. 2008 s tím, že uvedený závazek byl zajištěn směnkou z 21. 4. 2005, jak je v kupní smlouvě uvedeno. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce závazek z hypotečního úvěru uhradil dne 2. 5. 2011 jako mimořádnou splátku ve výši 601.218 Kč (jistina 600.000 Kč a úrok 1.218 Kč). Splátka 600.000 Kč byla poskytnuta z výlučných prostředků žalobce z dědictví po otci; úhradu fakticky provedl bratr žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] (povinný k úhradě částky na vypořádání podílu na dědictví) tak, že splnil povinnost dle dědické dohody (vyrovnal tak uvedenou platbou částečně dědický podíl), tedy uhradil hypoteční bance společný dluh žalobce a žalované (jak je zřejmé z výpisu z účtu žalobce u Hypoteční banky, a.s. č.l. 6, 6 p.v. a ze souhlasu banky s mimořádnou splátkou úvěru z 13. 4. 2011, č.l. 5); částka 1.218 Kč byla nepochybně vyrovnána ze společných prostředků (žádné listiny nesvědčí o tom, že by i tato část dluhu účastníků byla vyrovnána z prostředků pro žalobce z dědictví žalovaného po otci). Vazba uplatňovaných prostředků na dědictví vyplývala z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. 1. 2010, č.j. 30 D 700/2009-97 (právní moc 8. 1. 2010), podle kterého měl [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalovaného) vyplatit podle schválené dědické dohody žalobci částku na vyrovnání jeho dědického podílu 300.000 Kč do 30. 4. 2010 a částku 700.000 Kč do 31. 1. 2020).8. Mezi účastníky bylo sporné, jakým způsobem došlo k získání prostředků pro úhradu části kupní ceny ve výši 350.000 Kč, která byla uhrazena prodávajícímu [jméno] [příjmení] dne 28. 11. 2008 (uvedeného dne prodávající písemně potvrdil úhradu dluhu účastníky). Mezi účastníky nebylo sporné, že uvedeného dne byl uvedený dluh ve výši 350.000 Kč [jméno] [příjmení] uhrazen, jak bylo zřejmé z potvrzení (č.l. 12). Žalobce tvrdil získání prostředků na úhradu splátky kupní ceny ve výši 350.000 Kč z půjčky od [jméno] [příjmení] žalobci; půjčka [jméno] [příjmení] měla být vrácena z výlučných prostředků žalobce z jeho dědického podílu po zemřelém otci. Žalovaná představila skutkovou verzi, že finanční prostředky pro úhradu splátky kupní ceny byly účastníky naspořeny z obvyklých příjmů účastníků (za v době trvání manželství), zejména z příjmů žalobce z hraní fotbalu v Německu u TSV Detag Wernberg. Dále bylo mezi účastníky spo