ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2023:18.C.1.2023.1 Datum: 2023-02-06 Předmět: 10 400,53 Kč / úvěr Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb. ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 10 400,53 Kč / úvěr. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 400,53 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi [anonymizována čtyři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 2. 7. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalované úvěr [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr 13 079 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byla žalovaná povinna vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnila. [anonymizováno] proto prohlásil úvěr včetně příslušenství za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 611,65 Kč, poplatků 600 Kč, pokut 83,88 Kč, pojistného 105 Kč a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 958, 55 Kč, kdy žalovaná i přes předžalobní výzvu žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně dále požaduje z dlužné částky příslušenství uvedené ve výroku I. rozsudku.
3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
4. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně smluvního úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobkyně důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 400,53 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.