18 C 175/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 133 212,39 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 20. 11. 2019 pod [číslo]. Konkrétně žalobkyně nárokovala pohledávku sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 129 993,43 Kč, poplatku ve výši 199 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1119,36 Kč, nákladů na vymáhání v celkové výši 900 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 20. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši úvěrového rámce 130 000 Kč a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit dohodnutým způsobem. Žalovaný čerpal celkem 138 500 Kč a uhradil 26 619,30 Kč. Tato částka byla započítána na jistinu a úrok. Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě žalobkyně úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit ve smluvené lhůtě včetně sjednaných poplatků. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy řádně splatit úvěr ve lhůtě splatnosti nesplnil. S ohledem na uvedené vznikla žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním ve spojení s ust. § 2048 občanského zákoníku smluvní pokutu. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a krom žalované jistiny dluhu, sjednaných poplatků a smluvní pokuty přiznal žalobkyni dle ust. § 1970 občanského zákoníku i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (žalobkyně jej požaduje od data po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 867,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 329 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 133 212,39 Kč sestávající z částky 6 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 280 Kč ve výši 4 258,80 Kč.