18 C 176/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 7 124 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 31. 5. 2021. Konkrétně žalobkyně nárokovala pohledávku sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 4 002 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 31. 5. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázal žalobkyni splatit jak uvedeno ve smlouvě. Žalovaná uhradila částky uvedené v žalobě a ty byly žalobkyní započteny na jistinu a další pohledávky. Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě žalobkyně úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit ve smluvené lhůtě včetně sjednaných poplatků. Žalovaná však svou povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy řádně splatit úvěr ve lhůtě splatnosti nesplnila. S ohledem na uvedené vznikla žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním ve spojení s ust. § 2048 občanského zákoníku smluvní pokutu. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a krom žalované jistiny dluhu, sjednaných poplatků a smluvní pokuty přiznal žalobkyni dle ust. § 1970 občanského zákoníku i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (žalobkyně jej požaduje od data po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 124 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.