18 C 258/2023-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 45 792 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 29. 10. 2014 ve znění jejího dodatku č. 14 ze dne 16. 11. 2020 obsahujícímu též ujednání o poskytnutí kontokorentu. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými splátkami jak bylo dohodnuto. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Žalobkyně proto dopisem ze dne 2. 5. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z rámcové smlouvy č. 1332691 ze dne 29. 10. 2014 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: vedení běžného účtu. Z dodatku č. 14 ze dne 16. 11. 2020 k rámcové smlouvě výše uvedené soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet dohodnutým způsobem. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 5. 2023 zjistil, že prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 872 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené částce.