20 C 143/2023-59 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 11. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17.572 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela se žalovaným dne 23. 3. 2022 Smlouvu o úvěru. [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč na dobu 48 měsíců. V souladu se smluvními podmínkami byl žalovaný povinen vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 886 Kč měsíčně, počínaje měsícem dubnem 2022. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru a po zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 12. 2022 i s úhradou příslušenství úvěru, smluvní pokuty a nákladů vymáhání celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 17.572 Kč s příslušenstvím. 3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádři. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. (smlouva o úvěru ze dne 23. 3. 2022 [číslo] výzva žalobkyně k úhradě před zesplatněním úvěru ze dne 25. 11. 2022, ze dne 27. 12. 2022, výzva ke splacení celého úvěru včetně informace o zesplatnění celého úvěru ze dne 29. 12. 2022 a předžalobní výzva ze dne 14. 6. 2023, sazebník poplatků a splátkový kalendář, platební historie žalovaného). 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do 48 měsíců od poskytnutí. Povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil, dostal se do prodlení s úhradou úvěru a úvěr byl tzv. zesplatněn ke dni 29. 12. 2022, Protože se žalovaný ocitl v prodlení se splacením úvěru, vznikl žalobkyni podle smlouvy nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobkyně důvodný, bylo žalobě vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přísluší jí tedy náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.085 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby v plné výši z tarifní hodnoty 21.692 Kč a náhrady hotových výdajů advokáta za celkem 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.537 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.