41 C 78/2017-564 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 3. 2017 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložená povinnost zaplatit mu částku 14.654.340 Kč spolu s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli dne 2. 5. 2013 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl pronájem souboru movitých a nemovitých věcí tvořících areál , Anonymizováno, v Karlových Varech. Na základě dodatku č. , hodnota, došlo k omezení předmětu nájmu, a to v části pronajatých movitých věcí. Smlouva byla uzavřena na základě výběrového řízení, přičemž podmínkou pro uchazeče bylo, že se po dobu pronájmu budou do areálu , Anonymizováno, investovat finanční prostředky na rozvoj a rekonstrukci tak, aby se stalo ubytovacím zařízením třídy ***. Nájemní smlouva byla uzavřena výhradně za účelem poskytování ubytovacích a hostinských služeb, přičemž k takovému užívání ze strany žalované fakticky nikdy nedošlo. Po dobu trvání nájemního vztahu došlo ke vzniku rozsáhlých škod na předmětu nájmu, a tím i k jeho faktickému znehodnocení, a to výhradně v důsledku jednání žalované či osob, za jejichž jednání je žalovaná vůči žalobci odpovědna. Škoda spočívá jednak v přímé škodě způsobené v důsledku odstranění (resp. odcizení) části konstrukcí objektu, a to zejména střešních konstrukcí a části ústředního topení a jednak škodách následně vyvolaných v důsledku primárního odstranění části konstrukcí objektu Areálu , Anonymizováno, . K odcizení střešní krytiny na objektu došlo v průběhu měsíců června až července 2014, přičemž žalobce se o této skutečnosti dozvěděl v průběhu měsíce července 2014 od pana , jméno FO, , který byl v té době správcem objektu, a to na základě mandátní smlouvy ze dne 2. 5. 2013 uzavřené se žalovanou. Výše způsobené škody pak byla vyčíslena na základě zadání žalobce znaleckými posudky č. , hodnota, o výši škod způsobených odcizením některých konstrukcí na objektu léčebného ústavu , Anonymizováno, ze dne 31. 8. 2014 a znaleckým posudkem č. , hodnota, -69/2014 o výši škod následně vyvolaných odcizením části středního pláště ze dne 30. 9. 2014, přičemž oba posudky byly zpracovány , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Způsobenou škodu žalovaná ani přes výzvy žalobce neuhradila.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok žalobou uplatněný neuznávala ani zčásti. Žalovaná učinila sporným, že by s žalobcem uzavřela výše uvedenou nájemní smlouvu. Namítala, že pan , jméno FO, mněl žalovanou udělenou plnou moc pouze k zastupování ve výběrovém řízení na pronájem areálu , Anonymizováno, . Následně však jmenovaný přestal s žalovanou komunikovat a žalovaná tak ani neznala výsledky výběrového řízení a předpokládala, že pan , jméno FO, v tomto výběrovém řízení nebyl úspěšný. Po značně dlouhé době od skončení výběrového řízení se žalovaná dozvěděla o tom, že pan , jméno FO, podepsal jejím jménem jako zmocněný zástupce se žalobcem nájemní smlouvu na pronájem areálu , Anonymizováno, , a to i přesto, že k takovému úkonu nebyl žalovanou zmocněn. Počátkem srpna 2014 se žalovaná přímo od žalobce dozvěděla, že ze strany pana , jméno FO, došlo ke značnému poškození a vykradení areálu , Anonymizováno, s tím, že žalobce tvrdil, že za toto jednání pana , jméno FO, zodpovídá právě žalovaná, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 5. 2013. Žalovaná v zájmu řešení celé záležitosti a ve snaze předejít sporu vstoupila do jednání se žalobcem a následně podepsala písemný dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 24. 10. 2014. Žalovaná dále namítala, že s ohledem ke znění plné moci ze dne 19. 2. 2013 udělené žalovanou panu , jméno FO, je nepochybné, že tento nebyl žalovanou zmocněn k uzavření a podpisu předmětné nájemní smlouvy. Podpis nájemní smlouvy je tak třeba hodnotit jako nezmocněné jednatelství. Takovýto právní úkon by pak pro žalovanou byl závazný pouze v případě jejího výslovného dodatečného schválení. Žalovaná se tak domnívá, že o dodatečném výslovném schválení nezmocněného jednatelství pana , jméno FO, lze uvažovat až od podpisu dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 24. 10. 2014. S ohledem na žalobcem tvrzený vznik žalobou uplatněné škody se pak nelze tohoto nároku domáhat vůči žalované, ale žalobkyně by se se svým nárokem měla obrátit přímo na , jméno FO, . Žalovaná se tak domnívá, že není pasivně legitimována. Ohledně náhrady škody 306.492 Kč představující náklady na znalecké posudky a ostrahu objektu, pak žalovaná namítala, že tyto posudky jsou zcela nepřezkoumatelné, když byly vypracovány toliko na základě tvrzení žalobce a jejich podkladem nebyl žádný objektivně zjištěný a nezpochybnitelný stav nemovitostí v době uzavření nájemní smlouvy, tedy ke dni 2. 5. 2013. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení.3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 17. 12. 2019 č. j. 41 C 78/2017-198, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu škody částku 14 654 340 Kč s vyjmenovaným příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a ve stejné lhůtě byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 663 774,05 Kč. K včasnému odvolání žalované odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 23. 7. 2020 č. j. 13 Co 89/2020-248 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování ke skutečnostem, na nichž je založen odpovědnostní vztah žalované k posuzované škodě, ve vztahu ke zhodnocení včasnosti uplatněného nároku, pokud však jde o vyčíslení škody, nedávají zpracované znalecké posudky potřebný relevantní podklad pro přisouzení požadované náhrady žalobci, dále se naprosto vypořádal s námitkami žalované o neplatnosti nájemní smlouvy, od níž se odvíjí žalované vytýkaná protiprávnost jejího jednání, s nímž je spojena odpovědnost žalované za posuzovanou škodu, a rovněž náležitě vysvětlil, proč nárok na náhradu škody nemůže být promlčen. Rovněž souhlasil s právním názorem soudu prvního stupně ohledně zjištění protiprávního jednání žalované, jež vedlo ke vzniku posuzované škody. Odvolací soud však soudu prvního stupně vytkl, že způsob určení výše škody měl být proveden jiným způsobem. Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, přičemž pro daný případ, s ohledem na to, že žalobce neprovedl opravu poškozených nemovitostí a v průběhu řízení nemovitosti prodal („podzim 2017“), přichází v úvahu určení rozdílu obvyklé ceny, jakou měla věc před poškozením a obvyklé ceny věci po poškození (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1637/2019). Dále bylo soudu prvního stupně vytknuto, že nezohlednil, že za odcizení měděné střešní krytiny a části ústředního topení byl odsouzen v trestním řízení zplnomocněný správce žalované pan , jméno FO, , což se neprojevilo v petitu požadovaného rozhodnutí, přestože s odkazem na ust. § 2915 odst. 1 o. z. lze vycházet ze společné odpovědnosti více subjektů za způsobenou škodu a dále, že je nutno stanovit, v případě že by , jméno FO, (zčásti) škodu zaplatil, v jakém rozsahu je žalovaná povinna plnit na náhradu téže škody.4. Na základě doplněného dokazování dle pokynu odvolacího soudu soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. 41 C 78/2017-506, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 41 C 78/2017-513, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 824 495 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 824 495 Kč od 1. 4. 2015 do zaplacení, z toho částku 1 281 596 Kč společně a nerozdílně spolu s , jméno FO, , narozeným 14. 3. 1971, bytem , právnická osoba, 119, Dalovice – Všeborovice, kterému byla tato povinnost uložena rozsudkem Okresního soudu Karlovy Vary ze dne 9. 6. 2015, č. j. 5 T 173/2014-309, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I); žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 007 712 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II); žalobci byla uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu Karlovy Vary na nezálohovaných nákladech státu - na znalečném - částku 15 628,06 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a ve stejné lhůtě a stejným způsobem byla zavázána k náhradě těchto nákladů v částce 5 490,94 Kč rovněž žalovaná (výrok IV). Soud prvního stupně dále ve věci rozhodl doplňujícím rozsudkem ze dne 11. 10. 2022, pod č. j. 41 C 78/2017-517, tak, že zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 836 340 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2015 do zaplacení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vyhlášením tohoto doplňujícího rozsudku (výrok II).5. Proti výše uvedenému rozsudku soudu I. stupně podala žal