9 C 105/2023-67 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou podanou původně k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 6. 10. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11.734 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovanou dne 29. 10. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 105/2023 9.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byla žalovaná povinna vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 2.430 Kč do 28. 11. 2021. Žalovaná svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnila. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 11.734 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce dále po žalované požaduje zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 875 Kč a smluvní pokutu z částky 11.734 Kč od 29. 11. 2021 do 26. 2. 2022 ve výši 0,1 % denně. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. <b><i>Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b></i> <b><i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b></i> <b><i>Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</b></i> <b><i>Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b></i> Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě. Povinnost žalované vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěru, vznikl žalobci podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty z částky 11.734 Kč od 29. 11. 2021 do 26. 2. 2022 ve výši 0,1 pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 105/2023 % denně, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Dále vznikl žalobci dle úvěrové smlouvy nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 875 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 900 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.252 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.