ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2023:9.C.165.2023.1 Datum: 2023-07-04 Předmět: 24 599,25 Kč / služby elektronických komunikací Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""zastavení řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 24 599,25 Kč / služby elektronických komunikací. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
Žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 3. 3. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24.599,25 Kč s příslušenstvím.
pokračování -2- sp. zn. 9 C 165/2023
Žalobu odůvodnil tím, že na základě celkem pěti kupních smluv a dvou smluv o pronájmu uzavřených mezi [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným prodal či pronajal [anonymizováno] žalovanému koncová zařízení v žalobě specifikovaná. Žalovaný svůj závazek zaplatit žalobci kupní cenu, případně uhradit smluvní pokutu za nevrácení či poškození pronajatých koncových zařízení, přes upomínku zástupce žalobce nesplnil.
Dále žalobce uvedl, že na základě celkem osmi účastnických smluv uzavřených mezi [anonymizováno] a žalovaným je [anonymizováno] poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím které umožňuje účastníkům využívat služeb jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u České národní banky. Žalovaný byl v době poskytnutí platebních transakcí účastníkem telefonních stanic [anonymizována dvě slova] žalovanému umožnil, aby zadal prostřednictvím jeho sítě pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. – typicky audiotextové služby, apod. V daném případě se jednalo o komerční služby uvedené ve vyúčtováních za předmětné telefonní stanice. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil za platební transakce realizované třetími osobami, byla mu zástupcem žalobce zaslána upomínka k úhradě dlužné částky, což žalovaný neučinil, dluží tedy celkem žalobci, který se stal věřitelem pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobcem dne 21. 2. 2022, částku 24.599,25 Kč.
Podáním doručeným soudu dne 21. 6. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).
Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto dokumenty soud v plném rozsahu odkazuje.
<b>Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</b>
<b>Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</b>
<b>Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši</b>
pokračování -3- sp. zn. 9 C 165/2023
<b>úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b>
Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byly uzavřeny písemné kupní smlouvy a smlouvy o pronájmu. Na základě těchto smluv prodal či pronajal [anonymizováno] žalovanému koncová zařízení blíže specifikovaná v žalobě. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit [anonymizováno] kupní cenu, případně uhradit smluvní pokutu za nevrácení či poškození pronajatých koncových zařízení. Žalovaný kupní cenu a smluvní pokutu neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Dále soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli platné smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Pravomoc soudu je v daném případě dána, neboť v případě umožnění zadávání platebních příkazů účastníkům [příjmení] pomocí jejich koncových elektronických zařízení, se nejedná o služby elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Povinnost žalovaného uhradit částky za platební transakce realizované třetími osobami byla sjednána ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí shora citovaných smluv. Žalovaný [příjmení] vyúčtovanou částku za platební transakce neuhradil.
Soud tedy žalobě v rozsahu po částečném zastavení řízení vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovaným na základě jejího řádného postoupení) kupní cenu, smluvní pokutu a částku za platební transakce v celkové výši 24.596,25 Kč a úrok z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovanému byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce měl ve věci neúspěch (v podobě částečného zastavení řízení procesně nezaviněného žalovaným) v poměrně nepatrné části, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 984 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.952 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.
pokračování -4- sp. zn. 9 C 165/2023
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.