9 C 176/2023-27 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce částkou ve výši 6.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2023. Žalobu odůvodnil tím, že je synem žalované, avšak po rozvodu rodičů žije s otcem. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce částkou ve výši 3.000 Kč měsíčně, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 4. 2019, č.j. 26 Nc 7416/2019-26. Výživné není dlouhodobě hrazeno a žalovaná byla za jeho neplacení zdejším soudem odsouzena. Po úspěšném ukončení Integrované střední školy technické a ekonomické [obec] žalobce nastupuje od školního roku 2023 /2024 na Střední školu živnostenskou [obec], kde bude studovat dvouletý pomaturitní studijní program Podnikání. S tím budou spojené zvýšené výdaje na studijní pomůcky (cca 5.000 Kč za školní rok), od posledního rozhodnutí o výživném se významně zvýšily i výdaje na jízdné do školy, stravu, ošacení, atd. Žalobce je poloprofesionálním hráčem fotbalu, s čímž jsou spojeny výdaje na vybavení a dopravu na tréninky a zápasy vlastním autem. Výdaje žalobce hradí jeho otec a žalobce se snaží si na studium přivydělat formou prázdninových brigád. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 4. 2019, č.j. 26 Nc 7416/2019-26, který nabyl právní moci dne 3. 6. 2019, bylo mj. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna platit na výživu žalobce měsíčně částku 3.000 Kč, s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů (viz rozsudek na č.l. 11 – 12 spisu). Manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno ke dni 26. 6. 2019 (viz výpis z CEO na č.l. 6 spisu). Žalovaná výživné dlouhodobě nehradí a za jeho neplacení byla zdejším soudem pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody (viz trestní příkaz na č.l. 10 spisu). Po úspěšném ukončení Integrované střední školy technické a ekonomické [obec] žalobce nastoupil od školního roku 2023 /2024 na Střední školu živnostenskou [obec], kde studuje dvouletý pomaturitní studijní program Podnikání (viz dvě potvrzení o studiu a rozhodnutí o přijetí ke studiu v přílohové obálce žalobce). Žalobce prokázal také výdaje za cestovné z místa svého bydliště do školy, které činí každý den 54 Kč (viz jízdenky v přílohové obálce žalobce). <b>Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</b> <b>Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</b> <b>Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</b> Žaloba je důvodná. Vyživovací povinnost žalované vůči žalobci je založena ustanovením § 910 odst. 1 občanského zákoníku a podle ustanovení § 911 občanského zákoníku trvá po dobu, po kterou se není žalobce schopen sám živit. Tato doba zahrnuje podle ustálené judikatury i období, po kterou se jinak po fyzické i psychické stránce samostatné obživy schopný žalobce soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední a případně i na vysoké škole. Je nepochybné, že odůvodněné potřeby žalobce se od posledního rozhodnutí soudu o vyživovací povinnosti v roce 2019 podstatně zvýšily, ať už samotným faktem jeho dospívání, tak i studiem střední školy v [obec]. Že je namístě navýšení vyživovací povinnosti žalované, má proto soud za prokázané. Otázkou zůstává míra takového navýšení. Zde nutno přihlížet podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku nejen k odůvodněným potřebám žalobce a jeho majetkovým poměrům, ale i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalované. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalobce pokračuje v pomaturitním studiu na střední škole, s čímž jsou spojeny výdaje na dopravu, studijní pomůcky, apod. ve výši cca 1.600 Kč měsíčně. Žalobce by se měl snažit si alespoň částečně na toto studium vydělat, neboť jeho schopnosti v tomto směru jsou omezeny pouze studijními povinnostmi. Žalobce tak dle svého tvrzení také činí. Významné jsou také náklady na sportovní aktivity (fotbal), zejména na vybavení a cestování na tréninky a zápasy, které žalobce uskutečňuje autem zapůjčeným od otce. Celkový nárůst cenové hladiny veškerého zboží a služeb od roku 2019, kdy veškeré náklady nese otec žalobce, je notorietou. Lze tedy shrnout, že odůvodněné potřeby a majetkové poměry žalobce jsou takové, které tvrdil, neboť je v řízení i přinejmenším osvědčil. O majetkových poměrech žalované není soudu nic známo, neboť žalovaná se rozhodla na žalobu nereagovat. Lze předpokládat, že tímto postupem pouze potvrdila, že proti zvýšení výživného nemá námitek. Za této situace došel soud k závěru, že zcela přiměřené okolnostem věci bude zvýšení vyživovací povinnosti žalované k žalobci na dvojnásobek, tj. na částku ve výši 6.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2023, splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci předem (výrok I. rozsudku). Tím se ve výroku III. mění rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 4. 2019, č.j. 26 Nc 7416/2019-26, který nabyl právní moci dne 3. 6. 2019 (výrok II. rozsudku). Dlužné výživné za měsíce červenec až září 2023 ve výši 9.000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, což pokládá soud za lhůtu přiměřenou (výrok III. rozsudku). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon (podání žaloby). Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok IV. rozsudku).