9 C 8/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou podanou původně k Okresnímu soudu Plzeň - město dne 15. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 625.229,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovaným dne 28. 1. 2020 Smlouvu o úvěru č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 600.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byl žalovaný povinen vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit smluvní úrok v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svoji povinnost splatit úvěr řádně a pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 8/2023 včas nesplnil. Žalobce proto prohlásil úvěr včetně příslušenství za okamžitě splatný. Splatnost závazků nastala ke dni 25. 9. 2021. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 625.229,02 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. <b>Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b> <b>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b> <b>Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně smluvního úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 25.010 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby). Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 8/2023