10 C 215/2024-31 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 83 449,35 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 29. 6. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) umožnil žalovanému opakovaně čerpat úvěr až do částky 70 000 Kč a žalovaný se zavázal v dohodnuté lhůtě splatnosti úvěr vrátit společně se smluvním úrokem. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostřednictvím opakovaného čerpání v maximální výši 70 000 Kč celkem částku 283 209,26 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 220 600 Kč. Neboť žalovaný porušil svou povinnost hradit dlužnou částku, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila k 23. 2. 2023 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Kromě jistiny dluhu se žalobkyně dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky 70 600 Kč a smluvního úroku ve výši 26,43 % z částky 70 000 Kč.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným po zkoumání jeho úvěruschopnosti (zjištěno z výplatních pásek žalovaného) uzavřela dne 29. 6. 2022 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) zavázal umožnit žalovanému čerpat bezúčelový úvěr až do výše 70 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční platby a smluvní úrok ve výši 48 % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek). Žalovaný čerpal opakovaně úvěr dne 30. 6. 2022, 7. 7. 2022, 2. 5. 2022, 19. 9. 2022 a 17. 10. 2022, přičemž celkem vyčerpal částku ve výši 283 209,26 Kč (zjištěno z výpisů z účtu). Poté, co žalovaný úvěr ani přes výzvy řádně nehradil, zesplatnil jej právní předchůdce k 23. 2. 2023. Soud přihlédl k tvrzení žalobkyně, že do dne postoupení pohledávek uhradil žalovaný žalobkyni celkem částku 220 600 Kč. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni s účinností k 27. 9. 2023, což bylo žalovanému řádně oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení žalobkyně o postoupení).5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl opakovaně poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, přičemž celkem mu byla poskytnuta částka 283 209,26 Kč, kterou se zavázal vrátit v minimálních měsíčních platbách až do úhrady celkové dlužné částky dle rozpisu plateb dostupného online na účtu creditea.cz. Jelikož žalovaný postupně vrátil pouze částku 220 600 Kč, byl úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou ke dne 23. 2. 2023 zesplatněn. Žalovaný je tak povinen uhradit dlužnou částku včetně sjednaného úroku (když namísto sjednaného úroku ve výši 48 % požaduje pouze úrok ve výši 26,43 %) a zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 215,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 824 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 600 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč.