11 C 14/2024-93 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 46 066,36 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovaným ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 13. 10. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“ či „původní věřitel“).2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaní se k návrhu nevyjádřili, skutková tvrzení nerozporovali.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaní (žalovaný 1/ jako dlužník a žalovaná 2/ jako spoludlužník) uzavřeli Smlouvu o úvěru (jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl úvěr ve výši 60 000 Kč na účet žalovaného 1) a žalovaní se zavázali úvěr společně a nerozdílně vrátit v měsíčních splátkách ve výši 493 Kč do 25. dne každého měsíce při úrokové sazbě 6,85 % ročně (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 10. 2015, výpisu z účtu žalovaného 1/). Své závazky však žalovaní řádně neplnili, dostali se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, a tak původní věřitel využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil. Pohledávka se tak stala splatnou ke dni 31. 1. 2023. Celkový dluh žalovaných z předmětné smlouvy o úvěru činí 46 066,36 Kč na jistině (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného 1/, z výzev k úhradě dlužné částky ze dne 10. 12. 2022). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2023 postoupila jmenovaná společnost pohledávku plynoucí se smlouvy o úvěru na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek a její Přílohy č. , hodnota, ). Postoupení pohledávky bylo žalovaným oznámeno dopisem ze dne 31. 3. 2023, odeslaným téhož dne (zjištěno z oznámení o postoupení včetně poštovních podacích archů). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) žalované k úhradě dluhu (zjištěno z předžalobních upomínek ze dne 31. 3. 2023 včetně podacích poštovních archů z téhož dne). Žalovaní dluh dosud neuhradili.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odstavce 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 1) jako dlužníkovi úvěr ve výši 60 000 Kč na jeho účet, přičemž žalovaná 2) byla spoludlužníkem dle smlouvy zavázaným společně a nerozdílně s dlužníkem. Žalovaný 1) částku 60 000 Kč čerpal, žalovaní však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnili. Žalovaní jsou tedy povinni společně a nerozdílně žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanými platně dle ustanovení § 1879 o. z. postoupena (žalobkyně v řízení prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována), vrátit zbytek nesplacené jistiny dluhu, která zůstala neuhrazena ve výši 46 066,36 Kč ke dni zesplatnění a dále zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 482 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 304 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 46 066,36 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků již dříve domáhala či domáhá. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b a. t., tedy ve výši vypočtené shora.