15 C 282/2024-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 132.399,64 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené půjčky.Žalovaná proti žalobě nic nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů, a to smlouvy o půjčce včetně obchodních a produktových podmínek, prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, podacího archu, vyjádření banky, dokumentací ze systému banky a smlouvy o postoupení pohledávek, byl zjištěn následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (spol. , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) uzavřela se žalovanou dne 19. 12. 2017 Smlouvu o RePůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované úvěr ve výši 231.300 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě specifikovaných závazků žalované a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v celkem 118 pravidelných splátkách po 2.914 Kč, splatných vždy k 19. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně a spolu s dalšími poplatky dle Smlouvy. Žalovaná však své povinnosti plynoucí jí ze Smlouvy řádně neplnila, když úvěr řádně a včas nesplácela, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 20. 11. 2023 zesplatnil a vyzval žalovanou k jeho okamžitému zaplacení. Žalovaná však ani na základě předžalobní výzvy dlužnou částku neuhradila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni v souladu s ust. § 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2014.Po právní stránce posoudil soud věc dle ust. 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29.689,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.296 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 132.399,64 Kč sestávající z částky 6.420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6.420 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 6.420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20.160 Kč ve výši 4.233,60 Kč.