16 C 1/2023-34 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným společně a nerozdílně uložena povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovaným ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným 1) uzavřena Smlouva o zápůjčce, když žalobce zapůjčil převodem ze svého bankovního účtu částku 140 000 Kč žalovanému, na základě jeho ústní žádosti ze dne [datum] a žalovaný měl částku vrátit do 14 dnů. Dluh byl uhrazen pouze částečně co do výše 10 000 Kč dne [datum] žalovanou 2), jako manželkou žalovaného. Žalobní výzva byla žalovanému 1) doručena zaslána dne [datum]. Následně byla prostřednictvím žalované 2) dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným 1) sjednána dohoda o uznání dluhu částky 130 000 Kč a splátkovém kalendáři obsahující dohodu o ztrátě výhody splátek při prodlení s plněním splátkového kalendáře, na základě které se dluh stane celý splatným dnem prodlení. Na základě uvedené dohody žalovaní na dluh uhradili 10 000 Kč dne [datum], dne [datum] částku 15 000 Kč a dne [datum] částku 15 000 Kč, to vše z bankovního účtu žalované 2). 4. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné podobě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 710 občanského zákoníku jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 8. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným 1) byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky žalovanému 1) ve výši 140 000 Kč, žalobce uvedenou částku žalovanému 1) poskytl dne [datum] a žalovaný 2) se zavázal tyto finanční prostředky vrátit do 14 dnů, avšak svou povinnost řádně a včas nesplnil. Ve smyslu § 2053 občanského zákoníku dluh uznal co do důvodu i výše a podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku a současně ujednal s žalobcem ztrátu výhody splátek již dnem prodlení žalovaného s plněním splátkového kalendáře. Žalovaný 1) svým jednáním ve smyslu § 710 občanského zákoníku převzal uvedený dluh za doby trvání manželství s žalovanou 2). Povinnost žalované 2) uhradit dluh vyplývá z § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, když z okolností případu (např. z komunikace žalované 2) s právním zástupcem žalobce, komunikace žalované 2) s žalobcem o strpení a odkladu splatnosti dluhu a dále ohledně uznání dluhu a uzavření dohody o splátkách, provádění dílčích úhrad žalovanou 2) výhradně z jejího bankovního účtu, aj.) je patrný souhlasný postoj žalované 2) s existencí předmětného dluhu. Nelze odhlédnout ani od toho, že žalovanou 2) nebyly vzneseny žádné námitky co do existence žalovaného dluhu ani do jeho výše a tyto námitky nebyly zřejmé ani ze způsobu jejího jednání. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Žalovanou částku sleduje též dle § 1970 občanského zákoníku povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na uplatnění práva žalobkyní v dopise ze dne [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 516,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 5 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 650 Kč ve výši 2 866,50 Kč.