16 C 74/2023-39 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.2. Vzhledem k tomu, že manželka je občankou Vietnamské socialistické republiky, byl ve věci dán cizí prvek. Podle vyhl. č. 98/1984 Sb., ze dne 27. dubna 1984, o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (dále jen„ vyhl. č. 98/1984 Sb.“), konkrétně článku 20 této vyhlášky, se dle odst. 1 rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Dle odst. 2 jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Dle odst. 4 v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran.3. Manžel je českým státním občanem, manželka je vietnamskou státní občankou a poslední společné bydliště měli účastníci na území České republiky, proto je dána příslušnost zdejšího soudu (článek 20 odst. 4 vyhl. č. 98/1984 Sb.) a co do hmotného práva se rozhoduje podle právního řádu České republiky.4. Dle sdělení Odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 3. 2023 bylo zjištěno, že manželka má na území ČR trvalý pobyt jako rodinný příslušník občana EU od 25. 10. 2004 a její poslední hlášená adresa k pobytu je [ulice a číslo], [PSČ] [obec].5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání nařízenému na den 15. 3. 2024 od 9:00 hodin se bez předchozí řádné omluvy nedostavila, ačkoliv jí byl návrh na rozvod a předvolání k ústnímu jednání doručeno na její poslední hlášenou adresu dne 12. 2. 2024. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.6. Soud provedl následující důkazy: Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne 1. 10. 2004 před Úřadem městské části Praha 17.7. Z účastnického výslechu manžela bylo zjištěno, že manželku poznal v roce 2002 v Chebu, kde studoval. Jejich vztahy byly zpočátku dobré, v roce 2003 spolu začali žít na adrese [obec a číslo], zde měli k dispozici celé podkroví domu. Finančně hospodařili společně, společně uhrazovali výdaje spojené s bydlením. Manžel pracoval jako specialista lešenář a dojížděl za prací od pondělí do pátku. S manželkou trávil málo času, jejich vztah se zhoršil, problémy se začaly objevovat již v roce 2004, přesto dne 1. 10. 2004 uzavřeli manželství v Praze a v ten den došlo k poslednímu pohlavnímu styku mezi nimi. Následně se vzájemné neshody stupňovaly a před Vánoci 2004 byl manžel bratrem manželky požádán, aby tehdejší bydliště opustil. Ten se odstěhoval se do Prahy k sestře. Manželku se snažil ještě půl roku po té kontaktovat, proč došlo k ukončení vtahu, se nedozvěděl. Snažil se jí psát a volat na telefonní číslo, co měl, spojení e-mailové neměl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití, a to z důvodu, že manželka si přála, aby byl každý den doma, ale on zvolil zaměstnání, kde byl schopen dosahovat potřebného příjmu, avšak byl po dobu pracovního týdne mimo domácnost. Manželé žádné společné dítě nepočali. Manžel nyní žije v partnerském vztahu s jinou ženou, se kterou počal dceru, která se narodila v roce 2009. Manžel nemá zájem na obnově vztahu se svou manželkou.8. Vzhledem ke skutečnosti, že manželka neprojevila zájem o to být účastna jednání a v řízení zůstala zcela pasivní, vyšel soud pro zjištění skutkového stavu z těchto dílčích skutkových zjištění, na která odkazuje jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé.9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.10. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.11. V posuzovaném případě soud vyšel z provedených listinných důkazů a výpovědi manžela při současné pasivitě manželky jak v počátku řízení, tak i při nařízeném jednání dne 15. 3. 2024, ke kterému se bez předchozí omluvy nedostavila, a proto její postoj soud hodnotil jako projev nezájmu manželky na zachování manželství, v důsledku čehož vzal za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí již 20 let ve smyslu ustanovení § 758 o. z., netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat.12. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.