17 C 18/2021-132 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Namítala, že byla podrobena insolvenčnímu řízení, ve kterém byly v rozporu s § 283 odst. 2 z. č. 182/2006 Sb. (dále jen„ IZ“) insolvenčním správcem prodány nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně před právní mocí usnesení o zjištění úpadku žalované (výjimky z uvedeného zákazu nebyly dány). Žalobkyně se v incidenčním řízení u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 152 ICm 3824/2015 domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou byl realizován prodej nemovitých věcí žalobkyně mimo dražbu. Žaloba byla sice neúspěšná s odkazem na právní moc usnesení o úpadku, která byla (nesprávně) oznámena v insolvenčním rejstříku. V řízení o žalobě na obnovu řízení (po zrušení právní moci na usnesení o úpadku a po zrušení rozhodnutí o úpadku) byla žalobkyně neúspěšná (řízení o žalobě bylo zastaveno pro ukončení insolvenčního řízení), podala však ve věci dovolání. Pokud se žalovaná dovolává dobré víry nabyvatele nemovitých věcí, taková námitka jí nepřísluší. Ochrana dobré víry je poskytována nabyvateli nemovité věci od nevlastníka, nikoli v případě neplatného nabývacího titulu (v tomto případě kupní smlouvy). Pokud by snad i nabyvateli nemovité věci podle neplatné smlouvy byla poskytována ochrana, stal by se institut vydržení, příslušející ostatním dobrověrným nabyvatelům nemovitých věcí, nadbytečným.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že nemovité věci nabyla v rámci insolvenčního řízení, které se týkalo žalované, od insolvenčního správce, který byl uveden v insolvenčním rejstříku jako osoba oprávněná k realizaci prodeje nemovitých věcí žalobkyně (mimo dražbu). S ohledem na souhlas zajištěných věřitelů (v rámci insolvenčního řízení) s prodejem nemovitých věcí mimo dražbu nemohla žalovaná předpokládat, že právní moc na usnesení o úpadku žalobkyně je vyznačena chybně; ke zrušení právní moci na usnesení o úpadku došlo s velkým časovým odstupem od realizace prodeje nemovitých věcí. Žalovaná se dovolávala rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, ze kterého je zřejmé, že dobrá víra dobrověrného nabyvatele ve vztahu k předmětu nabytí se posuzuje k okamžiku nabytí vlastnického práva.3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla do 29. 7. 2015 zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitých věcí: pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. 23, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek]; vlastnické právo žalobkyně minimálně do uvedené data zpochybňováno není a je potvrzováno i výpisem z katastru nemovitostí (č.l. 5).4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně byla od 31. 5. 2013, kdy byl u Krajského soudu v Plzni podán insolvenční návrh, podrobena insolvenčnímu řízení; usnesením uvedeného soudu z 28. 8. 2013, č.j. 52 INS 15510/2013-A-15 byl zjištěn úpadek žalobkyně, na její majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byla ustanovena AP insolvence, v. o. s. (jak je též zřejmé z kopie usnesení na č.l. 9); do 6. 5. 2020 byl v insolvenčním rejstříku uveden u uvedeného usnesení údaj o právní moci (k 11. 10. 2014), ke zrušení právní moci došlo až na základě usnesení Krajského soudu v Plzni z 2. 4. 2020, č.j. 152 ICm 3302/2016-105 s tím, že odvolání žalobkyně proti usnesení o zjištění úpadku bylo následně po zrušení právní moci na uvedeném usnesení předloženo Vrchnímu soudu v Praze (to je zřejmé též ze záznamu o zrušení právní moci na usnesení o zjištění úpadku z č.l. 11)5. Mezi účastníky je nesporné, že usnesení o zjištění úpadku žalobkyně ad 4. odůvodnění bylo usnesením Vrchního soudu v Praze z 10. 6. 2020, č.j. 1 VSPH 671/2016-A-42 zrušeno (č.l. 14).6. Mezi účastníky je nesporné, že kupní smlouvou z 28. 7. 2015 měl insolvenční správce v insolvenčním řízení, které se týkalo žalobkyně, v úmyslu převést vlastnické právo k nemovitým věcem žalobkyně (ad 3. odůvodnění) na žalovanou a z katastru nemovitostí jsou zřejmé právní účinky vkladu práva podle této smlouvy k 29. 7. 2015; žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník uvedených nemovitých věcí (na základě uvedené kupní smlouvy); kupní smlouva z 27. a 28. 7. 2015 (č.l. 6) uvedené skutečnosti potvrzovala. Uzavření kupní smlouvy předcházel souhlas zajištěných věřitelů se zpeněžením předmětných nemovitých věcí ad 3. odůvodnění mimo dražbu (uvedený postup vycházel z ujištění insolvenčního soudu insolvenčnímu správci přípisem z 23. 7. 2015 z č.l. 82, že usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci a podání žalobkyně /dlužnice/ z 1. 6. 2015 na této skutečnosti nic nemění). Žalobkyně k tomu namítala, že pokud jde o zajištěné věřitele, ti ve skutečnosti, s ohledem na nedostatek přezkumného jednání (žalobkyně o něm nevěděla a neměla možnost využít jakékoli námitky proti přihlášeným pohledávkám) zajištěnými věřiteli nebyli. Soudy i v tomto případě porušily práva žalobkyně v insolvenčním řízení a k jejím námitkám, které se týkaly nedostatku jejího předvolání k jednání a vyloučení možnosti námitek proti přihlášeným pohledávkám, nepřihlížely. Pokyn k prodeji byl dán osobami, které byly považovány v insolvenčním řízení za zajištěné věřitele.7. Insolvenční řízení ad. 4. odůvodnění (týkající se žalobkyně) bylo pravomocně ukončeno usnesením Krajského soudu v Plzni z 4. 11. 2020, č.j. 52 INS 15510/2013-A-75 o zastavení řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu (rozhodnutí bylo soudem II. stupně potvrzeno).8. Řízení vedené Krajským soudem v Plzni po sp. zn. 152 ICm 3824/2015 o žalobě pro zmatečnost (podané žalobkyní, jak je zřejmé též z č.l. 17, kde je založena kopie uvedené žaloby) bylo pravomocně skončeno zastavením řízení podle usnesení Vrchního soudu v Praze z 22. 2. 2021, č.j. 104 VSPH 892/2020-293 (z důvodu, že podle § 159 odst. 4 IZ nejsou důvody pro pokračování v řízení o žalobě na neplatnost kupní smlouvy po skončení insolvenčního řízení). Uvedené rozhodnutí bylo napadeno dovoláním (žalobkyně).9. Ještě před vyhlášením rozhodnutí ve věci bylo usnesením Nejvyššího soudu z 19. 7. 2021, č.j. 29 ICdo 52/2021-321, č.l. 127A rozhodnuto o odkladu právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze z 22. 2. 2021, č.j. 104 VSPH 892/2020-293 o zastavení řízení o žalobě na obnovu řízení ve věci řízení o neplatnosti předmětné kupní smlouvy (projednávané Krajským soudu v Plzni sp. zn. 152 ICm 3824/2015).10. Podle názoru soudce bylo též právně významné, že žalovaná měla v souvislosti s nabytím uvedených nemovitých věcí informace, že insolvenční správce je oprávněn kupní smlouvou z 27. a 28. 7. 2015 nemovité věci (za žalobkyni) převést na žalovanou, protože v insolvenčním rejstříku byly zveřejněny informace, které se týkaly oprávnění insolvenčního správce vystupovat za žalobkyni.11. Soud neprovedl některé důkazy, které označila žalovaná: informací o řízení V -366/2021 (č.l. 62), usnesením Vrchního soudu v Praze z 10. 2. 2021, č.j. VSPH 14/2021-A-83 o odmítnutí odvolání žalobkyně proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení (pro zpětvzetí návrhu) z č.l. 79, usnesením insolvenčního soudu z 20. 5. 2015, č.j. KSPL 15510/2013-B-22 o nařízení prohlídky předmětných nemovitostí (č.l. 81), soupisem předmětných nemovitostí do majetkové podstaty (č.l. 83), znaleckým posudkem na předmětné nemovité věci (č.l. 84), návrh na vydání výtěžku z 29. 7. 2017 (č.l. 90), žádost o pokyn ke zpeněžení a souhlasy s ním (č.l. 91 p.v., - č.l. 103 p.v.), listin k pojištění (č.l. 104 – 105 p.v.), listin z nákladům v souvislosti s realizací zpeněžení (č.l. 106 – 107 p.v.), usnesením Vrchního soudu v Praze z 22. 5. 2018, č.j. VSPH 169/2018-B-102 o potvrzení usnesení Krajského soudu v Plzni o souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení (č.l. 108), protože důkazy se týkaly skutečností, které nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné (a dílem se týkaly též skutečností, které byly mezi účastníky nesporné).12. Skutečnosti mezi účastníky nesporné soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci samé.13. Soud posoudil věc po právní stránce takto: Podle § 283 odst. 1 IZ zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen. Podle § 283 odst. 2 IZ ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku.14. Podle § 286 odst. 1 písm. c) IZ majetkovou podstatu lze zpeněžit prodejem majetku mimo dražbu. Podle § 286 odst. 2 IZ o způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce.15. Podle § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce us