Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 283 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 283 insolvenčního zákona definuje zpeněžení majetkové podstaty jako převedení veškerého majetku dlužníka na peníze za účelem uspokojení věřitelů a stanovuje podmínky, za nichž k němu může dojít.
§ 283 Zpeněžení majetkové podstaty
(1) Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.
(2) Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku.
(3) Zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Převyšuje-li dosažený výtěžek zpeněžení majetku podle věty první částku určenou k vyplacení, informuje insolvenční správce o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů insolvenčnímu správci, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, použije se k rozdělení mezi věřitele.
(4) Kopie písemností, které dokládají zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých ke zpeněžení došlo, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k založení do insolvenčního spisu neprodleně poté, co došlo ke zpeněžení.
(5) Není-li dále staveno jinak, nepřecházejí zpeněžením majetkové podstaty na nabyvatele závazky váznoucí na věci.
Paragraf 283 insolvenčního zákona definuje zpeněžení majetkové podstaty jako převedení veškerého majetku dlužníka na peníze za účelem uspokojení věřitelů a stanovuje podmínky, za nichž k němu může dojít.
Co to znamená v praxi
Cílem zpeněžení je získat peníze z majetku dlužníka, aby se z nich mohli uspokojit jeho věřitelé. To zahrnuje i použití peněz na bankovních účtech dlužníka a jeho hotovosti, stejně jako prodej dlužníkových pohledávek.
K zpeněžení majetku lze přistoupit až poté, co je pravomocně rozhodnuto o prohlášení konkursu a proběhne první schůze věřitelů. Výjimkou jsou situace, kdy je majetek ohrožen zničením nebo znehodnocením, nebo pokud insolvenční soud povolí dřívější zpeněžení.
Pokud je na majetek dlužníka uvaleno zajištění v rámci trestního řízení, může být zpeněžen pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení. Případný přebytek z prodeje se použije pro věřitele, pokud orgán činný v trestním řízení do 30 dnů nesdělí, že se zajištění vztahuje i na tento zbytek.
Zpeněžením majetku zpravidla zanikají závazky, které na něm vázly, což usnadňuje prodej a zvyšuje atraktivitu pro kupujícího.
Na co si dát pozor
Insolvenční správce není omezen ujednáními, která by bránila úplatnému postoupení dlužníkových pohledávek.
Insolvenční správce musí bezodkladně předložit soudu kopie dokumentů dokládajících zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých k němu došlo.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.