17 C 198/2023-28 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10.601 Kč z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] (o životním pojištění PERPEKTIVA 7BN) uzavřené mezi účastníky řízení dne 1. 4. 2016 O částečném zastavení řízení (pro část úroku z prodlení) bylo rozhodnuto usnesením z 11. 1. 2024, č.j. 17 C 198/2023-25. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 1. 4. 2016 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 4. 2016. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 2. 2020 do 1. 9. 2020 v celkové výši 10.601 Kč (včetně sjednaného poplatku 350 Kč v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy). Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolnému splnění závazku před podáním žaloby. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaný je státní příslušník Kyrgystánu (který bydlel v době uzavření smlouvy o území České republiky), a proto je třeba zkoumat mezinárodní soudní příslušnost. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, uzavřené v Moskvě dne 12. 8. 1982, uveřejněná vyhl. ministra zahraničních věcí č. 95/1983 Sb., která dopadá na právní vztahy s cizím prvkem spočívajícím v souvislosti s některým z uvedených států, otázku pravomoci v pojistných vztazích neupravuje. Příslušnost soudů České republiky (jako státu místa bydliště spotřebitele v době uzavření smlouvy) je dána s poukazem na čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a rozhodným právem (s ohledem na nedostatek tvrzení žalobkyně o ujednání o rozhodném právu) je právo České republiky dle čl. 7 bod 3 poslední věta Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) ([příjmení]) [číslo] (Řím I). Soud nezjistil v průběhu řízení bydliště žalované v jiném státě. 8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil v plné výši pojistné za období od 1. 2. 2020 do 1. 9. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném pojistné (včetně poplatku 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy) zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.601 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.