17 C 2/2024-39 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 989,77 Kč (10 100,92 Kč jistiny, 3 888,85 Kč smluvní pokuty) podle smlouvy o kontokorentu [číslo] z 30. 6. 2020, která byla uzavřena s [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [IČO], která zanikla k 1. 1. 2022 fúzí s [právnická osoba], což je soudu známo z jeho úřední činnosti) jako právní předchůdce žalobkyně (pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou z 25. 4. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z protokolu o věření úvěruschopnosti klienta, přehledu údajů v souvislosti s úvěrem a vyhodnocení úvěrových (a souvisejících databází) a výpisů z účtu žalované soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalované; poskytnutí úvěru do 10 000 Kč (kontokorent) lze považovat za odpovídající zjištěnému rozdílu příjmů a výdajů žalované (12 000 Kč příjem, náklady na živobytí 5 000 Kč, splátky 3 500 Kč, 500 Kč další výdaje).4. Z návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu z 30. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná žádala právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí kontokorentu 10 000 Kč s úrokem 16,90 % p.a. a s povinností udržovat alespoň kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích tří měsíců. Právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn požádat kdykoli o vrácení úvěru ve lhůtě 30 dnů (v případě prodlení žalované okamžitě; okamžitě i v případě zahájení exekučního řízení na majetek klienta). Nepovolený debet byl úročen sazbou pro nepovolené přečerpání zůstatku (dle Úrokového lístku; pro rok 2022 byl stanoven na 21,9 % p.a.) a smluvní pokuta činila dle ujednání 0,1 % denně pro případ prodlení klienta. Akceptací z 30. 6. 2020 právní předchůdce žalobkyně návrh přijal. Uvedená smlouva byla uzavřena po uzavření Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb z 15. 8. 2018 mezi bankou a žalovanou.5. Výzvou z 5. 8. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] vyzývala žalovanou k úhradě dluhu z kontokorentu 10 100,92 Kč s ohledem na probíhající exekuční řízení na majetek žalované (snížila výši kontokorentu na nulu). Uvedený dopis byl odeslán žalované 8. 8. 2022.6. Z vyrozumění o postoupení pohledávky z 15. 5. 2023 a ze smlouvy o postoupení pohledávky z 25. 4. 2023 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni a oznámila to žalované (dle podacího archu odeslala dopis 12. 5. 2023).7. Z předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.8. Soud převzal za svůj skutkový závěr výše uvedené skutková zjištění.9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.12. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. S ohledem na řádná a úplná zjištění týkající se příjmů a výdajů žalované lze hodnocení považovat za náležité (a odůvodněné). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tak byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku; ujednání ve smlouvě nebyly ve smyslu § 1813 občanského zákoníku nepřiměřená. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč (na běžném účtu žalované). Žalobkyně využila svého smluvního práva na zesplatnění úvěru k 5. 8. 2022 (s ohledem na překročení úvěrového limitu a s ohledem na exekuční řízení na žalovanou). Protože žalovaná nevrátila zesplatněný úvěr, požaduje žalobkyně též sjednanou smluvní pokutu (0,1 % denně z dlužné jistiny od 6. 8. 2022 do 25. 6. 2023). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zůstatek úvěr včetně sjednaného příslušenství a zákonného příslušenství - § 1970 občanského zákoníku). Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanými smlouvami o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 989,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.