17 C 243/2024-28 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 93 474,88 Kč podle úvěrové smlouvy ze dne 13. 5. 2020, která byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným. Podle smlouvy byla původním věřitelem žalovanému poskytnuta částka 90 000 Kč (15. 5. 2020). Žalovaný své povinnosti podle smlouvy nesplnil, a tak došlo k zesplatnění úvěru k 3. 10. 2022. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 11. 2023. Pohledávka žalobkyně sestává z částky jistiny 57 655 Kč, dlužných poplatků 3 640 Kč, smluvní pouty 32 179,88 Kč, úroků ve výši 4 751 Kč, úroků ve výši 24,90 % ročně z 57 655 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z 61 295 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.4. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 22) soud zjistil, že původní věřitel ověřil před sjednáním úvěru totožnost žalovaného občanským průkazem, provedl kontrolu závazků žalovaného v registru SOLUS, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru CRIF. Podle prohlášení žalovaného činil příjem žalovaného ze mzdy 22 665 Kč (ověřené z výplatních pásek za 3/ 2020 36 854 Kč, za 2/ 2020 22 665 Kč)), jeho výdaje nebyly uvedeny.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIKLASIK podepsané žalovaným 4. 5. 2020 a za původního věřitele schválené 13. 5. 2020 (prostředky komunikace na dálku) soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku 90 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit ve 48 splátkách ve výši 3 187 Kč (včetně úhrady za pojištění ve výši 208 Kč měsíčně při pojištění ztráty zaměstnání, pracovní neschopnosti, invalidity a smrti); celkem mělo být vráceno 143 002 Kč (při úroku 24,90 % ročně a RPSN 27,95 %). Původní věřitel mohl od smlouvy odstoupit, pokud se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením více jak dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší tří měsíců. Smlouva odkazovala na Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIKLASIK, podle kterého (část D/) měl původní věřitel právo na úhradu poplatků za upomínky 500 Kč – 1 500 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky.6. Z obratů z 14. 5. 2020 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku 90 000 Kč. Z přehledu plateb soud zjistil, že poskytnutá částka 90 000 Kč byla vrácena v rozsahu 23 splátek (poslední splátka 3 187 Kč dne 11. 4. 2022)7. Z dopisu ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že původní věřitel odstoupil od úvěrové smlouvy s ohledem na prodlení s plněním úvěrových splátek. Z poštovního podacího archu z 5. 10. 2022 soud zjistil, že původní věřitel odstoupení odeslal žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 a z dopisu oznámení o postoupení z 4. 12. 2023 soud zjistil, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku z úvěrové smlouvy žalobkyni.9. Z předžalobní upomínky z 4. 6. 2024 a podacího lístku z 4. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby.10. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Původní věřitel zkoumal dle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. I když nezjistil žádné skutečnosti o nákladech žalovaného, byl příjem žalovaného; protože nebyly zjištěny žádné negativní poznatky o poměrech žalovaného, výše příjmu zajišťovala pravděpodobnost splácení dluhu. Žalovaný dluh po dobu 23 měsíců plnil, což skutečně potvrzuje dostatečnost postupu původního věřitele před uzavřením úvěrové smlouvy.13. Původní věřitel a žalovaný tak uzavřeli platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. (včetně ujednání o účasti žalovaného na pojištění za sjednaný poplatek). Původní věřitel splnil svou smluvní povinnost a žalovanému poskytl úvěr ve výši 90 000 Kč (na určený účet). Žalovaný splnil své povinnosti pouze částečně (zaplatil 23 splátek, poslední v dubnu 2022).14. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2005 odst. 2 věta první a druhá o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů.15. V souladu se smlouvou původní věřitel od smlouvy odstoupil pro prodlení žalovaného se splácením úvěru. Původnímu věřiteli vzniklo dle § 2005 odst. 2 o. z. právo na úhradu nevrácené části jistiny, sjednaných poplatků za upomínání při prodlení, poplatků za pojištění, úroků a úroků z prodlení (§ 1970 o. z.).16. Podle § 2048 odst. 1 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.17. Účastníci smlouvy sjednali smluvní pokutu za prodlení s vrácením úvěru. Výše smluvní pokuty odpovídala zákonným omezením. Žalobkyni tak přísluší i smluvní pokuta (0,1 % z dlužných částek); odstoupení od smlouvy na trvání tohoto práva nemá žádný vliv.18. Podle § 1879 odst. 1 o. z. došlo k postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 470,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 740 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 474,88 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 480 Kč ve výši 3 250,80 Kč.