18 C 222/2024-90 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 48 452,04 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. 4511072362 uzavřené dne 10. 11. 2015 mezi [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa], že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl důkaz úvěrovou smlouvu č. 4511072362, úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou k zaplacení celého úvěru ze dne 25. 4. 2017, předžalobní výzvou a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:5. Dne 10. 11. 2015 uzavřeli [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa] (dále je„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný úvěrovou smlouvu č. 4511072362, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr až do výše 55 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit sjednaným způsobem. Žalovaný čerpal celkem 86 330,45 Kč a na tuto částku uhradil 49 378,79 Kč. Žalovaný se postupně dostal do prodlení s úhradou svého závazku. Právní předchůdce žalobkyně následně úvěr dopisem ze dne 25. 4. 2017 zesplatnil. Po zesplatnění žalovaný zaplatil 10 839,79 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku za žalovaným na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy. Ke dni podání žaloby vyčíslila žalobkyně dlužnou částku žalovaného částkou 47 952,04Kč na jistině, částkou 1 920,96Kč na kapitalizovaném úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 47 952 Kč za období od 26. 4. 2017 do 22. 7. 2024 a dále úrokem a úrokem z prodlení v zákonné výši.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit jak ve smlouvě uvedeno. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se s placením splátek v prodlení. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění dle hl. 6 § 3 Úvěrových podmínek a úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celého nesplaceného úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně původní postoupil v souladu s ust. § 1879 následujících občanského zákoníku svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak stala věřitelem žalovaného na místo původního věřitele, shledal soud žalobkyni ve sporu aktivně legitimovanou a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku.12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 601 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 423 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 452,04 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.