18 C 226/2024-10 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 165 239,93 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listinných důkazů, a to z úvěrové smlouvy, výpisu z účtu, přehledu splátek, přehledu poplatků, ceníku, obratové historie úvěru, rozhodnutí o zesplatnění, upomínek k zaplacení a předžalobní výzvy, byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 12. 2022 Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 791 Kč včetně úroku ve výši 17,49% ročně. Žalovaný však své povinnosti vyplývající jí z úvěrové smlouvy řádně neplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni 3. 6. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.4. Po právní stránce posoudil soud věc dle ust. § 2395 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octil se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 210 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 610 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.