18 C 72/2024-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 947,40 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu 2 nesplacených úvěrů. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s postupitelem dne 2. 8. 2023.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] – [část obce], dne 3. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. 0400761, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč, jejíž sjednané podmínky porušila. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaná měla půjčenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 507 Kč a dalšími náklady úvěru, celkem částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 3. 7. 2023 RPSN činilo 272,44%. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 1328 Kč.Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] – [část obce], dne 13. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. 0360018, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč, jejíž sjednané podmínky porušila. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaná měla půjčenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč a dalšími náklady úvěru, celkem částku 18 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 3. 7. 2023 RPSN činilo 271,44%. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem částku 13 460 Kč.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., neboť s ohledem na nepřípustnou výši smluvního úroku a RPSN v době uzavření smluv této odepřel právní ochranu ve smyslu § 6, 8 citovaného zákona a posoudil je jako smlouvy neplatné podle § 580 odst. 1 téhož zákona, a to tím spíše, že žalovaná uzavřela smlouvy v pozici spotřebitele (dále s odkazem na § 1810 téhož zákona). Výše vedlejších poplatků tvoří 85,92% půjčených částek.Soud byl tedy připraven přiznat žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny včetně zákonného příslušenství (20 000Kč – 14 788 Kč) tj. částku 5 212 Kč vzniklou rozdílem částky půjčené (20 000 Kč) a částky zaplacené (14 788 Kč). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy počátek prodlení vztáhl soud k datu splatnost uvedenému v předžalobní upomínce.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla v řízení výrazně neúspěšná a úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.