20 C 185/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2023 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč s příslušenstvím. 2. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi obchodní společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 4. 12. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8.592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27.272 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.948 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 15.000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu. Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 16. odstavcem 2. strany smlouvy pod splatnost, úrok a RPSN úvěru i právo na úhradu smluvního úroku ve výši 15% ročně. Dne 11. 12. 2019 byla mezi původním věřitelem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] uzavřena Smlouva o postupování pohledávek, na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žádnou částku a dlužná částka činí ke dni podání žaloby 15.000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku č. I. tohoto rozsudku. 3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud má v dané věci a to ze smlouvy o úvěru, výpisu z účtu o poskytnutí jistiny úvěru, obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem, předžalobní upomínkou za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) se žalovaným uzavřel dne 4. 12. 2017 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté době splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 má soud za prokázaný přechod pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný, který o postoupení pohledávky byl vyrozuměn, neuhradil žádnou částku. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni (která se stala věřitelem pohledávky za žalovaným na základě jejího řádného postoupení) nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobkyně důvodný, bylo žalobě vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ust. § 6, 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 5.100 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši – převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 7.000 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, a to v běžné třídenní lhůtě.