20 C 39/2023-72 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobním návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 2. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 36 512 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 512 Kč ve výši 15 % ročně od 19. 1. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že manželství žalobce se žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 10. 2020, č. j. 17 C 71/2019-45, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2020. Do zaniklého společného jmění účastníků řízení náleží mimo jiné i bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec a okres [okres], kterou od ukončení společného soužití účastníků v měsíci dubnu 2019 – konkrétně 25. 4. 2019 užívá výlučně žalovaná a to společně s nezletilou dcerou účastníků [jméno]. Žalobce uvedl, že přesto, že v uvedeném bytě od ukončení společného soužití se žalovanou nebydlí a nespotřebovává tak žádné služby související s užíváním bytu, hradil až do konce měsíce října 2022 ½ předepsaných záloh na tyto služby. V období od listopadu 2020 do března 2022 žalobce každý měsíc hradil ve prospěch bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. částku 2 396 Kč, v období od dubna 2022 do října 2022 pak částku 2 400 Kč měsíčně, kdy tyto částky představují vždy cca ½ částky předepsané příslušným evidenčním listem, kdy do března 2022 byla předepsána k úhradě částka 4 792 Kč měsíčně, s účinností od března 2022 to pak byla předepsaná částka 4 993 Kč měsíčně. Ve vymezeném období tedy žalobce uhradil celkem 57 532 Kč - tj. 17x 2 396 Kč + 7x 2 400 Kč. V období od listopadu 2020 do února 2022, dle vyjádření žalobce, měl ale hradit toliko částku 793 Kč měsíčně, která představuje ½ z částky 1 586 Kč, tedy částky, které je žalobce povinen hradit jako spoluvlastník bytové jednotky, v období od března 2022 do října 2022, pak měl dle žalobce hradit částku 812 Kč měsíčně, tedy za uvedené období měl hradit pouze částku v celkové výši 19 184 Kč. Žalobce je toho názoru, že za žalovanou v uvedeném období uhradil celkem částku 38 348 Kč, od které odečetl částku 1 836 Kč představující ½ předepsané a žalovanou uhrazené daně z nemovitosti za rok 2021 a za rok 2022. Tedy žalobce požaduje částku ve výši 36 512 Kč, kterou považuje za bezdůvodné obohacení, které jeho úhradami nad rámec povinných plateb na straně žalované vzniklo. Žalovaná i přes písemnou korespondenci právních zástupců účastníků řízení a dále i přes předžalobní kvalifikovanou výzvu dlužnou částku žalobci neuhradila.2. V projednávané věci byl dne 6. 4. 2023 vydán pod č. j. 20 C 39/2023-18 platební rozkaz, kterým soud uložil žalované, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobci částku 36 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 36 512 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 15 765,20 Kč nebo aby podala proti platebnímu rozkazu do 15 dnů ode jeho doručení u Okresního soudu v Karlových Varech odpor. Žalovaná dne 18. 4. 2023 podala proti platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnila tím, že nárok uplatněný žalobcem v podané žalobě zcela neuznává ani co do důvodu ani co do výše s tím, že je přesvědčena, že žalobce žalovanou částku uplatnil zcela účelově a to pouze a jen v návaznosti na skutečnost, že dne 9. 11. 2022 proběhlo u Krajského soudu v Plzni odvolací řízení ve věci zvýšení výživného k nezletilé dceři účastníků [jméno], které bylo vedeno pod sp. zn. 61 Co 212/2022, který jako odvolací soud shledal odvolání žalované, jakožto matky nezletilé, důvodné a žalobci, jakožto otci nezletilé, zvýšil vyživovací povinnost z částky 3 500 Kč na částku 5 000 Kč s účinností od 1. 7. 2021 a dále uložil žalobci povinnost doplatit dlužné výživné ve výši 24 000 Kč ve dvou splátkách, nejpozději však do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 212/2022-385 nabyl právní moci dne 19. 12. 2022. Žalovaná uvedla, že s ohledem na obsah odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 212/2022-385 je nepochybné, že odvolací soud při stanovení vyživovací povinnosti žalobci, vzal v potaz skutečnost uváděnou samotným žalobcem, tedy že nad rámec běžného výživného přispívá nezletilé dceři tím, že se podílí na platbách za bydlení matčiny rodiny, což matka v řízení o zvýšení výživného nikdy nerozporovala. Tedy žalovaná je toho názoru, že žalobce v jednom soudním řízení uvádí, že dané platby hradí dobrovolně a vědomě s tím, že se jedná o plnění nad rámec běžného výživného pro jeho nezletilou dceru [jméno], a v tomto řízení uplatňuje svůj žalobní návrh z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná je toho názoru, že žalobce platby, které uvedl ve svém žalobním návrhu, poukazoval na příslušný bankovní účet dobrovolně a vědomě, jakožto plnění nad rámec běžného výživného pro svoji nezletilou dceru a tedy z tohoto důvodu se nejedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Žalovaná tedy navrhla, aby soud po provedeném dokazování žalobní návrh žalobce zamítl a aby žalované přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení.3. Při ústním jednání dne 6. 6. 2023 účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 10. 2020, č. j. 17 C 71/2019-15, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2020, dále učinili nesporným, že dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů. Účastníci dále prohlásili a učinili nesporným to, že do zaniklého společného jmění manželů náleží mimo jiné i bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec, okres [okres] v ulici [ulice], a že tuto bytovou jednotku užívá výlučně žalovaná s nezletilou dcerou účastníků [jméno] a zletilým synem [jméno]. Dále účastníci učinili nesporným, že pro rok 2021 a pro rok 2022 žalobce neuhradil na daň z nemovitosti k bytové jednotce žádnou částku.4. Sporným mezi účastníky řízení je, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a pokud ano, jakou částkou – v jaké výši.5. Soud v rámci ústního jednání provedl veškeré účastníky řízení navržené důkazy, které byly zároveň postačující k rozhodnutí soudu.6. Podáním doručeným soudu dne 27.6.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 3.858 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 3.858 Kč od 19.1.2023 do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. zastavil a to usnesením ze dne 11.7.2023, které nabylo právní moci dne 11.7.2023.7. Soud k důkazu provedl listinu označenou jako evidenční list [číslo] vystavený [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], pro účastníky řízení jako vlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v Dvořákově ulici [číslo] v [obec] v rámci jejich společného jmění manželů, ze kterého zjistil, že od března 2022 byla předepsána částka k úhradě ve výši 4 993 Kč měsíčně, představující zálohy na služby spojené s užíváním bytu a dále povinné platby do fondu oprav, poplatek za správu, pojištění domu a poplatek za vlastní správní činnost a to částka pro fond oprav ve výši 1 331 Kč, pro fond oprav – ostatní částka ve výši 94 Kč, pro poplatek za správu částka ve výši 128 Kč, měsíční poplatek na pojištění domu ve výši 50 Kč a poplatek za vlastní správní činnost měsíčně ve výši 21 Kč, tj. celkem měsíčně částka ve výši 1 624 Kč, z toho ½ je 812 Kč. Soud dále k důkazu provedl evidenční list k předmětné bytové jednotce, ve kterém je stanovena částka ve výši 4 790 Kč jako měsíční platba určená ve prospěch fondu oprav, fondu oprav ostatní, odměna SVJ, pojištění domu a správní poplatek a dále představující výši záloh na služby spojené s užíváním bytu. Tato částka ve výši 4 792 Kč byla předepsána s účinností od 15. 1. 2022, ze které je určena částka ve výši 1 331 Kč do fondu oprav, částka ve výši 72 Kč do fondu oprav – ostatní, částka ve výši 21 Kč jako odměna SVJ, částka ve výši 34 Kč ve prospěch pojištění domu a částka ve výši 128 Kč jako správní poplatek a částka ve výši 2 Kč jako poplatek za složenku s tím, že v období od listopadu 2020 do února 2022 byla stanovena měsíční částka jako polovina povinných nákladů na bytovou jednotku bez záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši 793 Kč. Z evidenčních listů dále soud zjistil, že předepsané platby mají být zasílány ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].8. Z listiny označené jako potvrzení, založené na čl. 50 a 50a vyplývá, že žalobce má u [právnická osoba] veden účet č. [bankovní účet], ze kterého byly v období od 1.11.2020 do 31.3.2022 provedeny ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] pravidelné měsíční platby ve výši 2.396 Kč a dále že v období od měsíce dubna 2022 do září 2022 byly provedeny ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] pravidelné měsíční platby ve výši 2.400 Kč a v říjnu 2022 byla provedena ve prospěch citovaného bankovního účtu platba ve výši 942 Kč.9. Soud dále k důkazu provedl kvalifikovanou předžalobní výzvu ze dne 28.11.2022, kterou žalobce vyzval žalovanou, aby uhradila v rámci tzv. bezdůvodného obohacení souhrnnou částku 55 981