20 C 66/2023-124 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobci se žalobním návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne , datum, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil za povinnost žalovaným vyklidit byt - číslo bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], obec Jáchymov, okres [okres] a byt vyklizený předat žalobcům ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Svůj žalobní návrh žalobci odůvodnili tím, že jsou dědici, synem a dcerou zemřelého pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne , datum, . Oba žalobci nabyli dědictví po zemřelém otci na základě usnesení Okresního soudu v , jméno FO, čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne , datum, . Z žalobního návrhu dále vyplývá, že žalovaní bytovou jednotku obývají, ale nedisponují žádným právním titulem k jejímu užívání, nedisponují nájemní smlouvou, není v jejich prospěch zřízeno věcné břemeno. Žalobci vyzvali žalované, aby bytovou jednotku vyklidili dopisem ze dne , datum, , kterým byla výzva k vystěhování do , datum, , kdy na tuto výzvu žalovaní reagovali dopisem ze dne , datum, , ve kterém vystěhování odmítli s tím, že jejich užívací právo bytové jednotky je založeno na základě tzv. Dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne , datum, , uzavřené mezi zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným , datum, a jeho manželkou [jméno] [příjmení], jejich dcerou. Žalobci jsou toho názoru, pokud jejich zemřelý otec prohlásil v této dohodě, že jako vlastník předmětné bytové jednotky nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání uvedené nemovitosti, lze toto jeho prohlášení označit za jeho osobní prohlášení, které ale není právním titulem k užívání bytu žalovanými a nezavazuje žalobce v postavení dědiců zůstavitele. Vzhledem k tomu, že žalovaní odmítají bytovou jednotku dobrovolně vyklidit, žalobci navrhují, aby Okresní soud v , jméno FO, jim povinnost k vyklizení a předání vyklizené bytové jednotky uložil svým autoritativním rozhodnutím.2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne , datum, a ve zcela shodném vyjádření ze dne , datum, uvedli, že nesouhlasí s žalobou s tím, že tvrzení uvedená v žalobě nejsou kompletní, současně jsou žalovaní tohoto názoru, že užívají bytovou jednotku hned na základě několika postupně na sebe navazujících a stvrzujících užívacích titulů. Žalovaní uvedli, že užívání bytové jednotky bylo původně dohodnuto v roce 2011 mezi žalovanými a oběma rodiči jednoho ze žalobců a to [celé jméno žalobce] na základě dohody o užívání, uzavřené jako kompenzace za to, že žalovaní převedli darem do vlastnictví jejich dcery rodinný dům, ve kterém původně bydleli. Současně došlo ke změně bydliště, kdy se žalovaní přestěhovali do bytu a právní předchůdce žalobců s manželkou – dcerou žalovaných, do rodinného domu v Husově ulici. Mezi účastníky této původní dohody bylo dohodnuto, že žalovaní budou hradit pouze platby spojené s bytem a to fond oprav a služeb. Dohoda o užívání byla uzavřena na dobu jejich dožití. Současně žalovaní poukázali na to, že otec žalobců v rámci Dohody o vypořádání společného jmění manželů s matkou pana [celé jméno žalobce] dne , datum, potvrdil existenci užívacího práva žalovaných k bytové jednotce a zavázal se, že nebude nijak zasahovat do jejich práva bydlení a užívání. Žalovaní užívají předmětný byt na základě tzv. oprávněné držby již od roku 2011, tedy po dobu delší 10 let a mají proto za to, že i kdyby jim nesvědčilo užívací právo na základě dohody uzavřené mezi dnes již zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] a tehdy jeho manželkou (dcerou žalovaných), tak užívací právo k bytu vydrželi a to na doživotí. Žalovaní současně namítají rozpor s dobrými mravy a zjevné zneužití práva ze strany žalobců, když žalovaní jsou prarodiče žalobců, bytovou jednotku užívají na základě oprávněné držby po dobu delší 10 let, oběma žalovaným je přitom již přes 80 let a oba žalobci mají přitom vlastní bytové jednotky. Současně žalovaní poukázali na to, že tzv. smírem uzavřeným u Okresního soudu v Karlových Varech dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] byla mezi žalovanými a právním předchůdcem žalobců uzavřena dohoda, na jejímž základě bylo opětovně potvrzeno užívání bytové jednotky spolu s platbou odpovídající nájemnému ve výši 4.005 Kč (2.500 Kč jako náhrada za měsíční užívání bytu, částka 1.505 Kč jako platba do fondu oprav) a dále i zálohy na služby v celkové výši 3.891 Kč. Tedy celkem byla smluvena měsíční platba za užívání bytové jednotky 7.896 Kč s tím, že vlastník bytové jednotky byl povinen každoročně provést vyúčtování služeb. Žalovaní dále poukázali na to, že naposledy však došlo k vyúčtování služeb v roce 2022 za rok 2021 a oba žalobci jsou tak v prodlení s vyúčtováním služeb za rok 2022. Závěrem žalovaní namítli, že po celou dobu řádně hradili sjednané platby za nájem i služby a to až do září 2022, kdy byl zrušen účet právního předchůdce žalobců, žalovaní neobdrželi žádný pokyn od žalobců, kam mají hradit další platby, proto žalovaní zaslali v lednu 2023 dlužné platby žalobcům složenkami, ale tyto se jim vrátili jako nevyzvednuté. Z uvedeného důvodu, po jejich vrácení, podali žalovaní návrh na soudní úschovu dlužných plateb, která je vedena u Okresního soudu v , jméno FO, pod sp. zn. 30 Sd 3/2023. S ohledem na skutečnost, že žalovaní mají za to, že jim svědčí užívací právo k bytové jednotce žalobců, že dokonce vydrželi věcné břemeno užívání této bytové jednotky a pokud nikoliv, tak jim vzniklo minimálně nájemní právo k bytové jednotce na dobu určitou a to na dobu jejich dožití, proto navrhují, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Současně žalovaní z důvodu právní jistoty jsou toho názoru, že tzv. nájemní smlouvou podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., o.z., se pronajímatel zavazuje přenechat byt nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, není přitom rozhodné, zda smlouva se nazývá smlouvou nájemní nebo je označena jinak, rozhodné je, že obsahem smlouvy je úplatné přenechání věci k užívání na dobu určitou, v tomto případě na dobu jejich života, s tím, že možnost výpovědi nebyla sjednána., právnická osoba, podání žalobců k vyjádření žalovaných ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaní žádným způsobem nedoložili zmiňovanou dohodu o užívání z roku 2011 a jedná se tedy o jejich tvrzení, současně setrvali na tom, že osobní prohlášení jejich zemřelého otce nemělo charakter zřízení věcného břemene a nebylo ani zaneseno do katastru nemovitostí, proto toto prohlášení není věcným právem a nepřechází na dědice, které tedy nezavazuje. Pokud žalovaní poukazovali na řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], tak k tomu žalobci uvedli, že v tomto řízení byl uzavřen smír, který ale dle vyjádření žalobců není užívacím právem k bytu, není právním titulem k užívání bytu, kdy prostřednictvím smíru byly mezi tehdejšími účastníky řízení dohodnuty platby za užívání bytu. Současně žalobci poukázali na odůvodnění rozhodnutí o schválení smíru, kdy v bodě 2 odůvodnění je uvedeno, že se jednalo o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení a v bodě 3 je uvedeno, že žalovaní jednotku užívají bez právního titulu či nájemní smlouvy, když toto je uvedeno jako nesporná skutečnost, tedy z toho žalobci dovozují, že žalovaní si byli vědomi již v řízení před Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], že k jednotce nemají žádný právní titul. Současně jsou žalobci toho názoru, že žalovaní nemohli ničeho vydržet, jelikož nebyli v dobré víře, že bytovou jednotku užívají na základě právního titulu, a to s odkazem na řízení vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém sami žalovaní uvedli, že k jednotce právní titul nemají a to označili jako nespornou skutečnost. Současně jsou žalobci toho názoru, že ani oni, ani jejich právní předchůdci, nikdy neprojevili vůli uzavřít nájemní vztah s žalovanými a takový vztah uzavřen nebyl a proto žalovaní nemají k užívání jednotky žádný právní titul s tím, že pokud žalovaní poukazují na ust. § 2238 o. z., toto ustanovení řeší vady nájemní smlouvy, které by mohly vést k závěru o její neplatnosti s tím, že chybí-li nájemní smlouva o vůli nájemní smlouvu uzavřít, nelze dále hovořit o dobré víře žalovaných, že uzavřeli nájemní smlouvu a že tedy mají užívací právo k bytu. Současně žalobci uvedli, že nepovažovali za správné si od žalovaných brát jakoukoliv částku, která ani reálně neodpovídá dnešním nákladům na užívání bytu a do vyřešení sporu ani platby přijímat nechtějí s poukazem na to, že složenka od žalovaných přišla až 3 měsíce po žádosti o vystěhování. Žalobci tedy mají za to, že žalovaným užívací právo k jednotce nevzniklo, užívací právo k jednotce nemají, nebyli nikdy v dobré víře, že jim toto právo svědčí a tedy toto právo nemohlo vzniknout a samotný fakt bydlení toto právo nezakládá.4. Účastníci řízení v průběhu soudního řízení učinili nesporným, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] vymez