9 C 336/2023-97 — Okresní soud v Karlových Varech

Návrhem doručeným soudu dne 6. 11. 2023 se zástavní věřitel domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitých věcí blíže popsaných ve výroku I. tohoto usnesení. Zástavní věřitel uvedl, že [právnická osoba] (nyní v likvidaci), IČ [číslo] (dále jen„ věřitel“) a [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako úvěrový dlužník (dále jen„ dlužník“), uzavřeli dne 7. 12. 2015 Smlouvu o úvěru [číslo] kterou poskytl věřitel dlužníkovi hypoteční úvěr ve výši 360.000 Kč, který byl dlužníkem bezezbytku vyčerpán (dále jen„ úvěrová smlouva 1“). Dlužník měl provádět pravidelné měsíční splátky úvěru a jeho úrokového příslušenství, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V úvěrové smlouvě 1 byla sjednána úroková sazba ve výši 2,29 % ročně. Na základě Zástavní smlouvy č. ZS [číslo] uzavřené dne 7. 12. 2015 mezi věřitelem a zástavními dlužníky, je dluh dlužníka vůči věřiteli z úvěrové smlouvy 1 zajištěn zástavním právem k nemovitým věcem ve vlastnictví zástavních dlužníků, a to pozemkům parc. č. st. [číslo] (jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům) a parc. č. st. [číslo], vše v obci [obec], katastrální území Bochov, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary (dále jen„ zástava“). Ačkoliv měl dlužník provádět řádné měsíční splátky úvěru dle smluvených pravidel, nečinil tak. Věřitel proto využil smluvního práva a úvěr dopisem ze dne 30. 10. 2019 zesplatnil s účinností ke dni 14. 11. 2019. Výše splatného dluhu dlužníka ke dni podání návrhu činí na jistině celkem 242.275,71 Kč. Dále dlužník dluží věřiteli smluvní úrok ve výši 2,29 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Zástavní věřitel dále uvedl, že věřitel a dlužník uzavřeli dne 7. 9. 2015 Smlouvu o americké hypotéce [číslo] kterou poskytl věřitel dlužníkovi hypoteční úvěr ve výši 500.000 Kč, který byl dlužníkem bezezbytku vyčerpán (dále jen„ úvěrová smlouva 2“). Dlužník měl provádět pravidelné měsíční splátky úvěru a jeho úrokového příslušenství, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V úvěrové smlouvě 2 byla sjednána úroková sazba ve výši 4,29 % ročně. Na základě Zástavní smlouvy č. ZS [číslo] uzavřené dne 7. 9. 2015 mezi věřitelem a zástavními dlužníky, je dluh dlužníka vůči věřiteli z úvěrové smlouvy 2 zajištěn zástavním právem k zástavě. Ačkoliv měl dlužník provádět řádné měsíční splátky úvěru dle smluvených pravidel, nečinil tak. Věřitel proto využil smluvního práva a úvěr dopisem ze dne 30. 10. 2019 zesplatnil s účinností ke dni 14. 11. 2019. Výše splatného dluhu dlužníka ke dni podání návrhu činí na jistině celkem 349.308,09 Kč. Dále dlužník dluží věřiteli smluvní úrok ve výši 4,29 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Pohledávky z úvěrových smluv 1 a 2 nabyl zástavní věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 8. 2023 mezi insolvenční správkyní věřitele a zástavním věřitelem. Jelikož zástavní dlužníci zajistili pohledávky věřitele za dlužníkem zástavou nemovitých věcí, domáhá se zástavní věřitel nařízení prodeje zástavy, aby z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojil své pohledávky vůči dlužníkovi. Zástavní dlužníci se k návrhu nevyjádřili. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen„ z.ř.s.“), ve spojení s ustanovením § 115a o.s.ř. Z listinných důkazních prostředků předložených zástavním věřitelem má soud za zjištěné, že zástavní dlužníci jsou vlastníky (ve formě SJM) nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto usnesení (viz výpis z katastru nemovitostí). Věřitel a dlužník uzavřeli úvěrové smlouvy 1 a 2. Úvěrovými smlouvami 1 a 2 poskytl věřitel dlužníkovi úvěry v celkové výši 860.000 Kč, které byly dlužníkem bezezbytku vyčerpány. Dlužník měl provádět pravidelné měsíční splátky úvěrů a jejich úrokového příslušenství, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V úvěrových smlouvách 1 a 2 byla sjednána úroková sazba ve výši 2,29 % ročně, resp. 4,29 % ročně (viz úvěrové smlouvy 1 a 2 včetně všeobecných obchodních podmínek a žádostí o čerpání úvěrů). Na základě dvou zástavních smluv je dluh dlužníka vůči věřiteli z úvěrových smluv 1 a 2 zajištěn zástavním právem k zástavě (viz zástavní smlouvy). Ačkoliv měl dlužník provádět řádné měsíční splátky dle smluvených pravidel, nečinil tak. Věřitel proto využil smluvního práva a úvěry dvěma dopisy ze dne 30. 10. 2019 zesplatnil s účinností ke dni 14. 11. 2019. Výše splatného dluhu dlužníka ke dni podání návrhu činí na jistině celkem 591.583,80 Kč (viz výzvy k okamžitému splacení dluhu). Pohledávky z úvěrových smluv 1 a 2 nabyl zástavní věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 8. 2023 mezi insolvenční správkyní věřitele a zástavním věřitelem (viz smlouva o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek). Podle § 1309 odst. 1 občanského zákoníku, při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. <b>Podle § 1359 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku, jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.</b> Tímto jiným zákonem a aplikovatelným procesním předpisem je z.ř.s. <b>Podle § 358 odst. 1 z.ř.s., soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.</b> Z listinných důkazů předložených zástavním věřitelem má soud za zjištěné, že zástavní věřitel je věřitelem vykonatelných pohledávek za dlužníkem [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], že zástavní dlužníci k zajištění těchto pohledávek zastavili ve prospěch věřitele nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto usnesení, a že [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] st. jsou zástavními dlužníky. Zástavní věřitel tedy přinejmenším osvědčil tyto skutečnosti a soud podle ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. nařídil prodej zástavy (výrok I. usnesení). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 1 odst. 2 z.ř.s. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zástavní věřitel, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči zástavním dlužníkům právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení zástavního věřitele pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 21.400 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání návrhu) a náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrady advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla zástavnímu věřiteli přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 31.620 Kč, přičemž lhůta k solidárnímu plnění k rukám zástupce zástavního věřitele byla stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok II. usnesení).