10 C 183/2025-23 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí 12 500 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky, kterou žalobkyně žalované poskytla, protože žalovaná neměla dostatek finančních prostředků na úhradu dluhů a elektřiny.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 29. 5. 2024 uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované částky 9 500 Kč s 3 000 Kč, žalovaná téhož dne uznala svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 12 500 Kč (zjištěno z prohlášení žalované z 29. 5. 2024). Svědkem poskytnuté zápůjčky byla paní , jméno FO, , dcera žalobkyně, která byla přítomna poskytnutí zápůjčky i dohodě účastnic řízení o vrácení dluhu na požádání (zjištěno z čestného prohlášení z 20. 5. 2025). Dlužnou částku ve výši 12 500 Kč žalovaná neuhradila ani na základě výzvy žalobkyně z 2. 4. 2025.Podle ust. § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy zejména že poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 500 Kč splatnou na požádání, kterou jí žalovaná ani přes výzvu nevrátila, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.