12 C 176/2025-42 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti právního jednání, a to s odůvodněním, že dne 25. 1. 2024 uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce, každou na částku 2 000 000 Kč s údajnou splatností u jedné z nich dne , datum, a u druhé dne , datum, . Podpisy na těchto smlouvách byly úředně ověřeny. Žalobkyně však peněžní prostředky uvedené v obou smlouvách nikdy nepřevzala, a to ani bezhotovostně a ani v hotovosti. V době podpisu těchto smluv byla krátce po pokusu o sebevraždu (prosinec 2023), v pracovní neschopnosti pod stálou péči psychiatra a užívala silná psychofarmaka (Neurol, Citalec, léky na spaní), přičemž nebyla schopna plně chápat význam právního jednání. Vedle toho byla vystavena opakovanému tlaku a výhrůžkám ze strany žalované. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že nebyla ve stavu, kdy by byla schopna právně jednat a žalovaná pouze zneužila zdravotní stav a důvěru žalobkyně ve svůj prospěch. Žalobkyně proto podala na žalovanou trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu, zneužívání stavu bezbrannosti a vydírání.Žalovaná se žalobou nesouhlasila, tvrzení žalobkyně považuje za sporná, stejně jako tvrzení o skutkových okolnostech týkajících se sporu. Žalobkyně neprokázala, že by v době podpisu uvedených smluv o zápůjčce nebyla schopna plně chápat význam právního jednání, a že byla vystavena opakovanému tlaku a výhrůžkám ze strany žalované. Trestní oznámení, které na žalovanou podala žalobkyně, bylo policejním orgánem odloženo. Žalobkyně se snaží účelově dehonestovat žalovanou, ačkoliv ve skutečnosti probíhá vyšetřování žalobkyně policií pro hospodářskou trestnou činnost.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud usnesením z 27. 6. 2025, č. j. 12 C 176/2025-22 vyzval žalobkyni, aby písemně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě a uvedla v čem spatřuje naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě ze dne 18. 6. 2025 a současně označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení.Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání z 30. 6. 2025 a uvedla, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že žalovaná na ní opakovaně vyvíjí tlak a činí kroky směřující k vymáhání údajných pohledávek ze smluv o zápůjčce, které žalobkyně nepodepsala svobodně, za plného vědomí. Žalobkyně žádné plnění z těchto smluv od žalované nedostala. Okolnosti podpisu uvedených smluv svědčí o zneužití psychického stavu žalobkyně bezprostředně po pokusu o sebevraždu. Žalovaná opakovaně vyhrožovala žalobkyni právními kroky, zastoupením advokátní kanceláří a navyšováním dluhu o úroky. Tím dochází ke vzniku stavu právní nejistoty, který žalobkyni psychicky velmi zatěžuje. Účelem této určovací žaloby je proto předejít případnému žalobnímu uplatnění neplatných smluv a preventivně ochránit právní postavení žalobkyně.Soud ve věci neprováděl dokazování, neboť bylo možné rozhodnout ve věci na základě tvrzení žalobkyně.Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Kromě toho je určovací žaloba prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (NS 26 Cdo 2147/2018). Preventivní charakter má určovací žaloba tehdy, když vyřešení základu právního vztahu mezi účastníky (například určení vlastnictví) bez pochyb zabrání dalšímu množení sporů o dosud nedospělá plnění mezi účastníky a předejde se tak vícero žalobám na plnění. Žalobce se musí domáhat určení existence primárního právního vztahu, nikoliv existence nebo neexistence okolností, které jej měly nastolit. Proto je v zásadě třeba žalovat na určení vlastnictví, nikoliv na určení neplatnosti právního jednání, které mělo vlastnictví nastolit (srov. NS 26 Cdo 2978/2019). Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. Žalobci nic nebrání, aby žalobu znovu podal v době, kdy naléhavý právní zájem na takovém určení získá, resp. změní-li se poměry, za nichž soud určovací žalobu zamítl. To platí i tehdy, probíhá-li v době rozhodování o určovací žalobě jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne)existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (NS 29 Cdo 914/2014). (SVOBODA, Karel. § 80 [Naléhavý právní zájem]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3–4.).Zjednodušeně řečeno, otázku existence (platnosti) smluv o zápůjčkách a otázku, zda vůbec byly zápůjčky poskytnuty, (tj. to, co chce žalobkyně řešit v této určovací žalobě) může řešit jako otázku předběžnou soud na základě žaloby na plnění, tj. v případě, že zapůjčitelka , Jméno žalované, (nebo případně její právní nástupce) podá proti vydlužitelce , Jméno žalobkyně, (, dřívější příjmení, ) žalobu na zaplacení finanční částky z titulu nevrácení zapůjčených peněz.Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani po poučení soudem a na jeho výzvu neuvedla skutečnosti prokazující naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, soud ji jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 535 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 000 Kč sestávající z částky 16 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 500 Kč ve výši 7 035 Kč.