12 C 372/2025-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 45 757,77 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě pod adresou žalovanou v záhlaví rozsudku uvedenou v období od 22. 11. 2024 do 4. 2. 2025.2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 4. 2. 2025 soud zjistil, že téhož dne byla provedena kontrola odběrního místa na adrese [adresa žalovaného], bylo zjištěno, že v odběrném místě byl prováděn neoprávněný odběr za stavu, kdy v uvedeném odběrném místě byla dne 22. 11. 2024 přerušena dodávka elektřiny.5. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [adresa žalovaného], soud zjistil, že výpočet byl proveden dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. v celkové výši 45 757,77 Kč, sestávající z částky 31 066,99 Kč za neoprávněný odběr, z částky 1 642,14 Kč za příkon, z částky 13 048,64 Kč za náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru6. Z faktury [číslo] splatné dne 14. 4. 20285, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala vzniklou škodu neoprávněným odběrem ve výši 45 757,77 Kč.7. Z upomínky ze dne 14. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky.8. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:10. Podle ustanovení § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.11. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť zde je právní povinnosti žalovaného k náhradě škody, která žalobkyni vznikla v důsledku protiprávního jednání žalovaného – neoprávněného odběru elektřiny v předmětném odběrném místě. Výše škody pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., a to dle provedeného výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem, jak uvedeno shora. Výši úroku z prodlení soud stanovil dle § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši, a to za období prodlení žalované s plněním jeho peněžitého závazku k náhradě škody, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 431 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 831 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.