13 C 217/2025-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32714,39 Kč s příslušenstvím, částku 866,57 Kč s příslušenstvím, částku 31 500,94 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, rozhodl na základě provedených listinných důkazů, na základě kterých zjistil následující skutkový stav:4. Dle smlouvy o bankovních produktech a službách z 27.6.2012 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným se banka zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účtu č. [bankovní účet] za podmínek uvedených ve smlouvě. Dle smlouvy o kontokorentním úvěru z 23.8.2022 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným k běžnému úču žalovaného byl sjednán úvěrový limit 27 000 Kč. Z historického výpisu úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel, dopisem z 1.8.2024 banka oznámila zesplatnění k 30.7.2024, vyzvala žalovaného k úhradě nepovoleného debetu s výší debetního zůstatku 32 871,94 Kč. Debetní zůstatek běžného účtu k 30.7.2024 činil 866,57 Kč. Dne 24.8.2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr v částce 35 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 712,52 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný čerpal úvěr ve sjednané výši, a to převodem na sjednaný účet. Dle výpisu k úvěrovému účtu č. [bankovní účet] žalovaný nehradil splátky řádně, dopisem z 24.3.2024 banka oznámila zesplatnění úvěru k 22.3.2024, vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 32 850,48 Kč zůstatku 32 871,94 Kč. Dne 9.12.2024 byla mezi bankou a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních.8. Podle ust. § 2664 občanského zákoníku s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem.9. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a smlouva o účtu podle ust. § 2662 občanského zákoníku. Na základě smlouvy o úvěru se právním předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v dohodnuté výši (do výše úvěrového limitu). Pokud jde o smlouvu o účtu, právním předchůdce žalobkyně se zavázal pro žalovaného zřídit a vést účet a žalovaný měl právo s penězi na účtu nakládat. Jelikož žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy a úvěrových podmínek, když na svém účtu přečerpal peněžní prostředky a dostal se do nepovoleného debetu, nesplácel sjednané splátky řádně, banka v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila, jak uvedeno ve skutkových zjištěních shora. Soud tak žalobě ohledně jednotlivých nároků vyhověl, včetně úroku ve smluvené výši, úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku rozhodnutí, kdy žalobkyně je aktivně legitimována, neboť se postoupením pohledávek stala věřitelem žalovaného.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 25 690,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 604 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 081,90 Kč sestávající z částky 3740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t, z částky 3740 Kč za účast u jednání soudu dle § 11 odst. 1 a. t, z částky 3740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t,. z částky 1 870 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 2 a. t,. včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.