13 C 336/2025-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou z 25.6.2025 po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 070 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci dle § 115a) o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, z 2.11.202 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, , právnická osoba, .) poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu Kč a závazek žalovaného čerpaný úvěr vrátit včetně smluvního úroku, a to za podmínek uvedených ve smlouvě.5. Z potvrzení o provedených platbách (nesporných tvrzení) soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal, v období 2.11.2022 až 15.5.2023 byly ve prospěch účtu uvedeného ve smlouvě (č. , č. účtu, ) provedeny z účtu věřitele platby ve výši 36 454 Kč, žalovaný uhradil na splátkách 25 384 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 23.3.2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 36 454 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit včetně úroku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil 25 384 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 36 454 Kč v souladu se smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění vrátit (po odečtu již zaplacených částek, které byly započteny na jistinu). Žalovanému tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení nebyly žádné jiné nároky ze smlouvy, soud se platností předmětné smlouvy ve smyslu § 1813 občanského zákoníku nezabýval.9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 400 Kč, dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1.7.2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29.3.2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29.5.2012 sp. zn. ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků úvěru), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech, které se liší toliko doplněním číselných údajů o datu uzavření smlouvy, o výši dlužné částky, době splatnosti a podobně.